Když se léčba stává zločinem aneb egoisté útočí

„Proč nezajedeš dolů do Texasu? Ten zatracený spor, který vede šarlatán Hoxsey a Fishbein z Americké lékařské asociace, se už příliš rozrůstá. Zajeď do Texasu. Podíváš se na to, napíšeš o něm pár článků a tím se to celé ukončí.“ Je rok 1939 a šéf magazínu Esquire vysílá jednoho ze svých nejlepších redaktorů, Jamese Wakefeld Burkeho na cestu. Burke plánuje zůstat tam jeden den, získat své informace a vrátit se. Když však dorazí na kliniku v Dallasu, je uchvácen tím, co vidí a zůstává tam 6 týdnů.

Obdivuje, jaký má Harry vztah k pacientům. Harry dává své ruce na ramena pacientů a říká: „Tihle doktoři vás rozřezávají. Nenechám ty zlosyny, aby vás zahubili! Budete žít!“

Každý den Harry vyzvedává Burkeho a bere ho na kliniku, aby mohl sledovat léčbu. Harry léčí a Burke sleduje, jak se pacientům daří lépe. Součástí léčby na klinice je dieta, která zahrnuje vyloučení vepřového masa, bělené bílé mouky, alkoholu, cukru, limonád a přebytečné soli. Podporují humor, dobrou náladu a pozitivní postoj.

Článek nikdy nevyšel

Pod dojmem viděného píše Burke článek, který nazval „Šarlatán, který vyléčil rakovinu“ a posílá ho šéfovi do redakce. Jenomže oni článek neotiskli. Nikdy nevyšel – zůstalo jen osobní svědectví Jamese Burkeho. Po 2. světové válce James Burke nabízí své služby Hoxseyovi jako tiskový mluvčí.

Někdy v této době odhaluje Dr. Gerson, že kouření škodí zdraví. Editor žurnálu Americké lékařské asociace Morris Fishbein, který velmi dobře profituje z propagování kouření cigaret, na něj zaútočí a zničí Gersona i jeho léčbu rakoviny.

Nyní se však opět plně soustředí na Harry Hoxseye a jeho rakovinové kliniky, které ohrožují jeho příjmy od farmaceutických společností. Všechny lékařské instituce stále zpochybňují Harryho procedury, jsou stále negativní a odmítavé a jsou publikovány ve všech médiích napříč Amerikou.

To, co však média odmítají otisknout, je, že řada nezávislých lékařů, nezávislých na AMA nebo lékařských institucích, provedla nezávislá, vlastní odborná šetření a dospěla k závěru, že Hoxseyova léčba je účinnější, než všechny dosud známé konvenční metody a je úplně bez škodlivých vedlejších účinků. Odmítají také zveřejnit množství vyléčených pacientů.

Egoista Fishbein neznal míru

Harry stále opakovaně vyzývá kompetentní orgány, aby přišly na kliniku a prověřily jeho metody. Tato mediální válka vyvrcholila v roce 1949, kdy Fishbein zaútočil na Harryho napadením jeho charakteru v článku „Krvavé peníze“. Nenávistný článek plný vražedné žluči, jakou Fishbein donekonečna chrlil přes magazín JAMA v minulých letech, vyšel v Hearstových novinách Sunday Magazine, které měly 20 milionů čtenářů.

Jenomže tímto článkem zašel Fishbein už příliš daleko. Hoxsey zažaloval Dr. Fishbeina a Hearstovo novinové impérium za lež a urážku.

Vypadalo to, že nemá šanci. Nejznámější šarlatán v zemi čelil těm nejvýznamnějším z americké medicíny. Hoxsey vkráčel do soudní síně skrz 50 pacientů vyléčených z nádorového onemocnění a předložil svědectví mnoha svědků. Tentokrát Hoxsey zaútočil přímo a uvedl konkrétní jména. A překvapivě vyhrál.

Rozhodnutí soudu bylo, že Hearst a Fishbein jsou vinni urážkou na cti. Tak se stal Hoxsey prvním, kdo vyhrál proti Fishbeinovi a AMA. Byla to 25 roků trvající válka. Soud mu určil odškodné ve výši 2 dolary s odůvodněním, že Hoxsey neutrpěl žádnou fnanční škodu, protože válka s AMA podpořila známost jeho léčby a prodej jeho produktu.

Fishbein nebyl nikdy lékařem

Avšak důležitější než peníze byla hanba, která padla na Fishbeina. Soud totiž udělal další šokující odhalení. Vyšetřování ukázalo, že Fishbein propadl z anatomie na vysoké škole, a že nikdy neprovozoval lékařství!

Fishbein také před soudem přiznal, že Hoxseyova údajně „brutální pasta“ ve skutečnosti léčí zevní rakovinu – a to po létech propagandismu, že tato mast je neúčinná a nebezpečná.

Soud také potvrdil, že Fishbein a AMA se dopustili antimonopolních přestupků a konspirace zamezování obchodu. Následná publicita vyvolala pobouření veřejnosti a AMA obětovala Fishbeina. Musel v roce 1950 rezignovat ze svého postu v AMA.

Zajímavé je, že krátce po tom, co byl Fishbein nucem opustit svou pozici v AMA, žurnál JAMA poprvé publikuje výsledky výzkumu o škodlivosti tabáku. Chirurg Evarts Graham z Washingtonovy university ve St. Louis zjistil, že 96,5 % pacientů s rakovinou plic byli kuřáci.

Krátce na to AMA stáhla svoji „schvalovací pečeť“ pro cigarety Philip Morris.

A Fishbein? Ten se stal nejlépe placeným poradcem jedné z velkých tabákových společností. Napsal vlastní životopis, který je plný egoistických vzpomínek na setkání s proslulými lidmi…

A kde je Harryho přípravek a jeho kliniky dnes?

AMA již nemohla vystupovat proti Hoxseymu tak otevřeně a Harry zarytě lobboval za slyšení před kongresem a uznání svého léku. Jenomže v povědomí vlády už bylo pevně zakořeněné Simmonsovo pravidlo, že „lékařské otázky jsou příliš složité a rozumí jim jenom vzdělaný lékař“.

A protože v tu dobu již dávno měla AMA na vzdělání lékařů monopol, vláda se ptá AMA, zda Hoxseyův lék účinkuje. Pokud má být ustavena porota, obrací se kongres na AMA, aby porotu sestavil. Může být potom záporné stanovisko poroty překvapením?

Důvodem pro odmítnutí dalšího prověřování léku byl argument AMA, že nechtějí dávat lidem falešnou naději…

z knihy Tomáše Kašpara „Umíráme na objednávku“