Paměť jako slon není důkazem inteligence

Pokud má někdo vynikající paměť, neznamená to, že oplývá vysokou inteligencí. S uchovanými vědomostmi dokáže výborně šermovat jen do té doby, dokud nenarazí na zeď, kde jeho paměť končí. Dal si již neporadí, v mnoha případech si poté začne vymýšlet či dokonce lhát, jen aby neztratil glanc.Na druhou stranu průběžné zapomínání věcí, které v životě již nepotřebujeme, může být příznakem přizpůsobivého vědomí, které tak pravidelně prochází procesem optimalizace jako v počítači. Aby nedošlo ke zhroucení.

REKLAMA

BRAHMI 100 tob.

přetaktuje váš mozek

469 Kč

BRAHMI FORTE 100 tob.

přetaktuje mozek

899 Kč

BRAHMI 50% 20g

přetaktuje váš mozek

299 Kč

BRAHMI 20% 20g

přetaktuje mozek

199 Kč


Paměť jako slon není důkazem inteligence.
Paměť jako slon není důkazem inteligence.
Líbí se Vám téma článku? Podělte se o něj s přáteli nebo jim ho pošlete e-mailem

„Paměť má skutečný cíl, což je optimalizovat vlastní rozhodování,“ říká Blake Richards z torontské univerzity, autor nové studie na téma zapomínání. Podle něj je důležité, aby mozek na zbytečné detaily zapomínal.

„A místo toho se pak mohl soustředit na věci, které mu pomohou se rozhodovat v reálném světě,“ vysvětluje Richards.

Takto pružné vědomí je pak schopno snadněji proplouvat životem daného jedince, protože dokáže budoucí situace předvídat díky lepšímu chápání vnitřně pochopených souvislostí.

Tím se radikálně liší od člověka s výbornou pamětí, který obrazně řečeno lepí svůj život podle informací, které vyčetl či zaslechl, aniž by porozuměl samotné podstatě.

Zapomínání a paměť

Až donedávna neschopnost si pamatovat podle odborníků vedla k postupnému selhávání mozkové činnosti, jak se tak děje v případě Alzheimerovy choroby. Jenže proces zapomínání může mít dvě zcela protichůdné příčiny a následky.

1) Zapomínání je právě příznakem neurodegenerativních chorob včetně demence. Příčinou bývá závažné poškození mozku vlivem nedravého životního stylu – alkohol, kouření, strava plná živočišných produktů, smažených jídel, rafinovaného cukru a soli.

2) Zapomínání je projevem mechanismu zdravého mozku zvané neurogeneze, což je růst nových neuronů. Vlivem tohoto procesu může docházet k přeskupování paměti.

Když se nové neurony integrují do hipokampu (části velkého mozku), nové připojení mění existující obvody a přepisují tak paměť uloženou v těchto obvodech. A to následně ztěžuje přístup k uloženým informacím.

To může být vysvětlením, proč děti, jejichž vyvíjející se mozky produkují více nových neuronů, zapomenou tolik informací.

Nicméně tento pozitivní proces se netýká jen dětí, ale i dospělých, kteří svou vlastní neurogenezi aktivně podporují.

Paměť nás dělá inteligentní

Podle badatele Richardse tak existují dva velmi dobré důvody, proč možná budeme chtít zapomenout alespoň na některé informace, na které narazíme.

1) V současném neustále se měnícím světě mnohé informace, například v televizním zpravodajství, se velmi rychle stávají neaktuálními a nejsou tak vůbec důležité k zapamatování. Otázku, zda jsou tak vůbec nutné naší pozornosti, ponecháme v tuto chvíli stranou.

2) Zapomínání nám pomáhá lépe se rozhodovat tím, že nám umožní zobecnit minulé události na nové. Ano, jde o naše zkušenosti. V případě umělé inteligence se tento princip nazývá regularizace. Funguje tak, že vytváří jednoduché počítačové modely, které upřednostňují základní informace, ale zároveň eliminují specifické detaily při analýze obrovských datových toků, což nám umožňuje mnohem širší uplatnění.

„Úkolem paměti je tak učinit z nás inteligentního člověka, který se může svobodně rozhodovat vzhledem k okolnostem. Důležitým aspektem je právě schopnost na některé informace zkrátka zapomenout,“ uzavírá výzkumník Richards.

georg

Bylinky na posílení růstu nových neuronů

REKLAMA

BRAHMI FORTE 100 tob.

přetaktuje mozek

899 Kč

BRAHMI 100 tob.

přetaktuje váš mozek

469 Kč

BRAHMI 50% 20g

přetaktuje váš mozek

299 Kč

BRAHMI 20% 20g

přetaktuje mozek

199 Kč


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*