1. Opuštění a odmítnutí

Narcisté nemohou přežít opuštění a odmítnutí. Pokud jim to hrozí, okamžitě upadají do záchvatu vzteku a potrestají kohokoliv, aby se tak nestalo. Pokud se Vám to podaří, tím drsnější útok Vás čeká.

Odmítnutí narcistů znamená, že odmítáte jejich falešné já, které tak pečlivě postavili, aby na Vás zapůsobili. Odmítnutí jejich falešného já popírá celou jejich existenci, protože falešné a nemocné já nemůže samo o sobě přežít.

Je zcela závislé na potvrzování a pozornosti ostatních, na nichž se živí jako upír. Když odmítáte narcisty, jsou nuceni čelit své vlastní prázdnotě. Nic je nevyděsí jako tento neúprosný fakt. Budou bojovat do posledního dechu, aby se tomu vyhnuli, i když to zároveň znamená, že Vás musí nemilosrdně zničit, což je dalším důkazem, že jim nejde o Vás, ale jen a jen o ně samotné.

2. Humor

Narcisté nemají smysl pro humor. Ale opravdu žádný. Mohou se smíchy potrhat, když spadnete a zlomíte si ruku. Mohou se posmívat neštěstí jiného, protože nemají téměř žádnou empatii, obzvláště když strůjcem neštěstí jsou oni sami. Ale to je tak asi vše. Trpí absolutní neschopností dělat si legraci sami ze sebe. Tím hůř, když si někdo dělá legraci z nich.

Pokud si nyní říkáte, jak jsou ubozí, nejsou. Oni prostě takoví jsou, protože je společnost, rodina či dokonce duchovní původ k tomu předurčil. Oni nemají šanci a tudíž ani nechtějí s tím nic nedělat, protože necítí k tomu žádnou potřebu. Na rozdíl od vyspělých jedinců, kteří jsou emotivně NEZÚČASTNĚNÍ, oni jsou emotivně CHLADNÍ a vážní, protože jejich falešné já, tedy ego v egu, nikoliv ego samotné, nesnese smích na vlastní účet, protože takový humor jejich vážnost existencionálně narušuje.

3. Nerespektování

Nikdo nechce být terčem pohrdání nebo neúcty, ale narcista je tím doslova posedlý. On či ona se neustále strachuje, zda k tomu nedochází, a představuje si osobní útoky za jakékoliv situace, i když nejsou vůbec reálné.

Opět je svrbí jejich falešné já, které se musí permanentně udržovat v naprostém pocitu sebedůležitosti, kterou si nikdo nesmí za žádných okolností dovolit sebemenším způsobem ohrozit. Je navýsost Vaší povinností jej jako balónek nafukovat jedinečným plynem vytvořeným z jejich vlastní domýšlivosti a nadutosti, jinak by splaskl za doprovodu pověstného komického zvuku, neklamně indikujícího jejich naprostou, neúprosnou prázdnotu.

Když nebudete foukat, už budete mít jedno velké minus. A když si dokonce dovolíte je nerespektovat a ještě navíc píchnout špendlíkem, mají dojem, že musí umřít. Aby k tomu nedošlo, narcista či narcistka používají arzenál technik s cílem něco tak hrozného odvrátit: provokace, vztek, lži, projekce, popírání, fabulování a falešná náklonnost. Všechno za každou cenu, i když se tím ještě více odhalují, a jen pro to, aby svůj balónek udrželi nafouknutý alespoň pro malou část svých nevědomých přívrženců. Pokud Vám to náhodou připomíná jednoho u jisté části obyvatelstva „populárního“ politika, nejste na omylu. Ano, je to on, chorý narcista jeden.

4. Ignorace

Katastrofa. Ignorovat narcisty znamená, že jim nedáváte vůbec žádné střelivo, takže bez něj umírá velmi pomalou a bolestnou smrtí. Nebo věří, že se tak stane. To je důvodem, proč mnozí narcisté milují nenávist vůči své osobě, protože z takové negativní pozornosti se dá poměrně slušně prosperovat, protože poskytuje potvrzení jejich existence. Ne nadarmo se říká, negativní reklama je nejlepší reklamou.

Jenže naprostá ignorace je vysává do podoby zcvrklého jablka, jehož vnitřní trpkost a kyselost tak nabývá ještě znatelnějších chuťových obrysů. Když ignorujete narcistu, je to pro ně stejně děsivé, jako byste jej zabili. Už nejsou přesvědčeni, že mohou existovat bez vaší pozornosti. Proto budou činit cokoliv, aby Vaši pozornost opět upoutali. Pokud se necháte vyprovokovat, dostali Vás. Pokud nikoliv, dostanete naopak definitivně Vy je. Konec, šmytec, rozpadnou se na prach. Pozor na přemíru soucitu, na to by Vás mohli opět dostat. Pro vzestup vědomí po zvládnutí všech lekcí z učení se soucitu je nutno najít rovnováhu mezi soucitem a moudrostí. Jinak nepostoupíte.

5. Odhalení

Pokud otevřeně vytknete narcistům jejich zneužívající chování, počítejte s tím, že se určitě naštvou. Buď klasickým hněvem, co si to vůbec dovolujete, anebo za pomoci prověřených manipulativních metod, jako jsou například provokativní osobní útoky s cílem naštvat Vás, aby vše mohli obrátit a naopak Vás obvinit z nepřístojného chování.

Nemají rádi, když jim někdo vyčítá jejich zodpovědnost za to, co dělají ostatním, protože to pak nutně znamená, že musí přiznat, že právě oni jsou méně než dokonalí. To také znamená, že by museli respektovat práva jiných, čehož ale nejsou schopni.

Narcisté si až příliš dobře uvědomují své nedokonalosti, ale pouze na podvědomé úrovni a způsobem, jakým to zvládají, je právě promítat na Vás své vlastní chyby. Takže narcisté Vám mohou říct, že Vy jste narcista, psychopat či sociopat. Jsou v tom tak dobří, že ostatní mohou popudit proti Vám a tito lidé se pak stanou jejich cvičenými opičkami. Obviňují Vás z toho, že děláte věci, které ve skutečnosti páchají oni sami. A všichni jim věří, jen Vám nikdo.

Začnete si připadat, jako byste žili v pekelném světě kouře a zrcadel, kde už nejste jisti vůbec ničím, co je skutečné a co ne. Narcisté, ať už vědomě nebo nevědomě, vytvářejí tento komplikovaný labyrint lží jako obrovský obranný mechanismus proti tomu, aby byli vystaveni své vlastní nedokonalosti a chybám stejně jako všichni ostatní. Nutnost uznat své vlastní chyby a vystavit je jejich vlastní zranitelnosti je neskutečně děsí. Obviňují ostatní, aby nemuseli trpět pocity hanby. Pokud Vám to opět připomíná minimálně jednoho známého politika, jste opět na správné adrese. Poděkujme, že je nám ukázkovým případem sociopatického narcisty v přímém přenosu.

6. Stárnutí

Jak narcisté stárnou, jejich zneužívání ještě více narůstá. Je to tím, že se stárnutím přichází úpadek fyzické atraktivity, kariéry, zdraví a v některých případech i finanční solventnosti. Všechny tyto skutečnosti přitom narcistům dokazují, že stále mají svou hodnotu a jsou pořád hodni obdivu a respektu.

Tělesní narcisté, kteří se starají jen o své zdraví nebo fyzický vzhled, nikdy nevytvářeli další aspekty sebe sama, které by je mohly přesáhnout v okamžiku, kdy je jasné, že již nejsou mladí a krásní. Je to tím, že jejich falešné já je velmi chatrný jednorozměrný konstrukt, neschopný lásky, opravdového připoutání, přátelství, vášně a dalších věcí. Pokud však někdo strávil celý svůj život pouze starostmi o svůj vzhled, jakmile ten i přes plastické operace padne za vlast, co pak vlastně zbyde?

Intelektuální narcisté, kteří se naopak zabývají pouze rozvojem mentálních schopností nebo obchodního důvtipu, mohou tyto aktivity provozovat o něco delší dobu, ale nakonec se jejich mysl může stát stejně méně bystrou. Anebo mohou být donuceni odejít do důchodu nebo zkrátit pracovní dobu. Odchod do důchodu je vůbec obrovská rána do zad narcistovi, jehož celá totožnost je spojena s kariérou a schopností vydělat peníze. Co pak zbude?

V obou případech narcisté zažívají téměř úplnou ztrátu identity a vyhýbají se následné depresi tím, že se obořují na ostatní a velmi často je napadají jako zuřiví psi. Ve skutečnosti se za tím skrývá strach ze smrti, což je poslední věcí na našem narcistickém seznamu hrůzy.

7. Smrt

Životy všech narcistů se odehrávají ve znamení patologické připoutanosti k vlastnímu a bohužel pro ně smrtelnému egu. I přes příslušnost k církvím ve skutečnosti pro ně žádná vyšší autorita neexistuje. Museli by ji totiž najít sami v sobě. A jelikož ji nenajdou, proto se bojí smrti.

Je pro ně konečnou zastávkou, na které musí vystoupit zcela sami, takže již nebudou mít koho zneužívat. Smrt pro ně znamená úplné zničení ega. Pro narcisty není nic děsivějšího než uvědomění, že jejich ego je vše, co oni jsou.

Mnozí z nich se tak obávají pekla. Na úrovni hlubokého podvědomí mlhavě vědí, jak špatně se chovali vůči ostatním a myslí si, že v posmrtném život za to mohou pykat. To je důvodem, proč se mnoho narcistů náhle stane ve vyšším věku náboženskými extrémisty. Nikoliv však proto, že by přijali vnitřního boha s láskou, ale jen toho vnějšího mimo ně. A ze strachu. Chtějí se pouze vykoupit, což je svým způsobem zároveň úsměvné a hodné našeho soucitu, protože jak je možné obchodovat s odpuštěním, když prodávající i kupec je táž osoba? (inspirováno mysticalraven.com)

georg