Arogance a její negativní účinky na lidstvo 2

Předchozí část.

Jenže všichni nemohou být králové a princové. Jen někteří. Přesto tisíce lidí mohou, nebo kdysi mohli, tohoto stavu dosáhnout. Ve všem tom obdivování sebe samého se skrývá přesvědčení, že člověk je hoden těchto vznešených pozic. Bez ohledu na to, jak moc je takové tvrzení pravdivé. Pro většinu je to marná naděje, ale někteří tu šanci mají. Kdyby se osudy měnily, byli by ti, kteří se pyšní těmito tituly, jiní. Hříčkou osudu dojde ke změně údělu. Tak či tak, někteří lidé se nemohou dočkat, až budou moct svou aroganci ukázat, často je to spojeno s teritoriem. Takoví jsou nejvíce náchylní. Jako parník s vadným přetlakovým ventilem.

Rovněž víme, že nejsme pevně naprogramováni chovat se určitým způsobem, jako zvířata, ale místo toho jsme schopni se rozhodovat. Páv nám může připadat arogantní, ale ve zvířecí říši má takové chování neutrální hodnotu, bez ohledu na to zda opravdu arogantní je, nebo ne. Není ani hříšné ani svaté.

Hodnota arogance u lidí však (samotnými lidmi) stanovena byla, a není ani svatá, ani neutrální. Ale moment. Není hřích relativní? Arogance není zrovna vražda, znásilnění, loupení nebo drancování. Není ani nezákonná. Tak v čem je tedy problém? Je zde vůbec nějaký?

Nejprve se ale pojďme podívat na několik dalších kuriozit. Někteří lidé jsou patrně náchylní k tomu, chovat se arogantně, ale pouze za správných podmínek, nebo přesněji řečeno v případě, že mají možnost vyjádřit ji bez obav z odvety.

Možná že odveta je příliš silné slovo, ale je tomu tak. Mnoho lidí se rovněž nechová arogantně, protože věří, že tím ukazují vadu charakteru. Zatímco někteří by řekli, že je to způsob jak projevit komplex nadřazenosti, jiní by se mohli domnívat, že jde ve skutečnosti o komplex méněcennosti. Takový způsob kompenzace.

Arogance se může zdát neškodná, může být vnímána jednoduše jako neschopnost lidí zamaskovat svou hrdost (marnost), ale v takových lidech se skrývají potíže. A nejde jen o to, že by vám arogantní člověk mohl zkazit den. Jak velké budou potíže, ovšem samozřejmě záleží na tom, o jakého arogantního člověka se jedná a na jeho postavení ve společnosti. I když se každopádně jedná o dysfunkci, zdá se, že další ukazatel v této nejasné záležitosti říká, že jde o „duševní nemoc“.

Dále a hlouběji na této mlhavé cestě však slova na ukazatelích říkají: „pozor – spirituální choroba – zlo“. (zdroj: matrixbookstore.biz)

Pokračování.