Arogance a její negativní účinky na lidstvo 4

Předchozí část.

Přestože kvůli mnoha proměnným lze státy jen těžko srovnávat, je jen málo těch, které by ve své historii nezažily období srovnatelné s nacistickým Německem: Anglie za vlády krále Edwarda, Rusko za Stalina, Francie za Ludvíka XVI. Prvořadá (a nejnápadnější) shoda byla arogance.

Jak již bylo řečeno, arogantní lidé vždy podceňují opozici. Ne jinak tomu bylo třeba i ve válce v Iráku a Afghánistánu, kdy byly jednotky koalice až příliš často přechytračeny. Jen málo válek v historii bylo tak špatně vedeno. Jediným vysvětlením je arogance. Samotná podstata arogance znemožňuje účinnou obranu před partyzánskou válkou.

Ještě více znepokojující je to, jak jsou tím vším ovlivňovány subkultury, konkrétně ty zamořené drogami. Čím déle zůstanou rozčarovaní rozčarovanými, tím menší je šance na jejich opětovné začlenění, mnoho z nich je již „ztracených“ a jen málo nasvědčuje o tom, že by se situace zlepšovala. Svědectvím budiž části měst po celém světě, které nejsou pod kontrolou policie a ve kterých dnes prakticky neplatí zákon.

Počet lidí, kteří ztratili práci kvůli svěření jejich práce externí firmě, stejně jako těch, kteří jsou nekvalifikovaní, nebo nezaměstnatelní, poroste zároveň s počtem těch, kteří jsou závislí na drogách, a s tím vším poroste i kriminalita. Ale to pořád není to nejhorší.

Kolaps etiky

Nejhorší je kolaps etiky zapříčiněný právě arogantními vůdci, představiteli a zákonodárci bez morálky a etiky, beze cti. Stejně nevyhnutelně, jako že po dešti poroste tráva, pronikne tento přístup postupně do zbytku společnosti, institucí, podniků a armády. Kolaps finančních institucí je dalším důkazem a přirozeným a předvídatelným důsledkem.

Není jisté, zda jsou předstírání a pokrytectví potomky arogance, pravděpodobně jsou alespoň sousedé. Koneckonců, stejně jako arogance, jsou disfunkčním projevem vypočítavé přírody. Každý den vidíme korporátní svět a instituce jednat tak, jako bychom na jejich existenci záviseli. Například reklama kovboje na koni, kdysi typicky americká scéna, která vyjadřovala etické a morální zásady Ameriky, se těmto pokrytcům a podvodníkům nehodí. Stejně tak jsou pro ně nevhodné i obrazy farmáře na poli nebo babičky na své zahrádce. Tyto výjevy nepřesně odráží korporátní svět a rozhodně neodráží chladnokrevný postoj bank či pojišťoven.

Nekalé praktiky ani nepoctivost nejsou výhradou arogantních lidí, avšak disfunkční prostředí, které vytvářejí, to je to, co způsobuje rozpad společnosti. Všichni jsme byli svědky toho, jak jediný člověk dokázal změnit náladu davu. Denně jsou tomu vystavováni obyčejní lidé – zaměstnanci, policisté, vojáci. Celá společnost nevyhnutelně míří k „etickému úpadku“.

Jsou zde však překážky; uvědomělý člověk se něčeho takového nehodlá účastnit. Většinová společnost ale naopak ano. Proto partyzány, kteří chtějí narušit status quo, zákonitě považují za nepřátele. Různá hnutí za životní prostředí, neziskové organizace a sociální programy, nikým nemotivování občanští aktivisté i přesto, že se snaží konat dobro, vyvíjí přílišný tlak na společnost a jsou hrozbou pro finanční systém, pokud již dávno neleží v troskách.

V odborných kruzích není vina kladena aroganci, ale jejím důsledkům. Mnoho lidí se také domnívá, že je to jen otázka etiky, jako kdyby někteří lidí jednoduše etičtí byli, zatímco jiní ne. Takové vysvětlení však není dostatečné. Nebylo ani spojeno s nepoctivostí a chamtivostí, ale jen volně spojeno s velikášstvím. Ať už se na to ale díváme jakkoliv, mají všechny tyto vlastnosti něco společného. Všechny rostou na jednom keři a o něm toho nezjistíme dost, pokud budeme zkoumat jen jeho trny. Vždy je za tím něco víc, neetické chování musí mít svůj důvod.

Nicméně arogance je postoj, který plodí a přivolává zlé chování. Pokud arogantnímu člověku nevadí, že někomu zkazí den, přestože chyba je na jeho straně a odmítá ji přiznat kvůli neochotě rozšiřovat hranice svého vědomí, pak je to jen důkaz toho, že nemá úctu ani ke spravedlnosti. A čím větší je pódium, čím více má obdivujících posluchačů, tím větší je arogance. Aroganci živí zase jen arogance, není pouze hlavní složkou velikášství, ale také jeho ochráncem.

Země neustále nacházejí další a další neuvěřitelně zkažené lidi, aby je vedli, a další čekají v zástupu. Je tedy zřejmé, že vědní obor psychologie nedokáže dostatečně plnit svůj úkol. V současnosti nic nezabrání těmto lidem týrat lidstvo z bezpečí jejich kazatelen. Proto ať je všem známo, že arogance nevěstí nic dobrého. (zdroj: matrixbookstore.biz)

Pokračování.