Bílkoviny z masa jsou lepší než z rostlin? Nehorázná lež!

Pro většinu lidí je obrovským překvapením, když se dozví, že obyčejná zelenina obsahuje hojnost bílkovin. Přemýšleli jste někdy o tom, z čeho takový bizon nebo v Evropě zubr vybudoval své obrovské svaly? Vždyť žere jenom trávu! Určitě jste slyšeli, že bílkoviny rostlinného původu nejsou plnohodnotné (nemají kompletní esenciální aminokyseliny). A proto musíme jíst hlavně živočišné bílkoviny.

Kde se tato informace vzala?

V roce 1914 pánové Osborn a Mendel studovali, kolik bílkovin potřebují k životu laboratorní krysy. Zjistili přitom, že když krysy dostávaly živočišné bílkoviny, rostly mnohem rychleji, než když je živili rostlinnými bílkovinami.

Lidé nejsou krysy!

Na základě tohoto a dalších pokusů začaly být rostlinné bílkoviny označované za nedostatečné, druhořadé. Navíc bylo zjištěno, že ve stravě krys nesmí chybět 10 esenciálních aminokyselin a že živočišné výrobky obsahují všechny tyto kyseliny přesně v poměrech, jak to krysy potřebují.

Na základě toho byla vyhlášena skladba aminokyselin v mase jako standard pro posuzování aminokyselin v rostlinách. A živočišné produkty byly označeny jako ideální zdroje bílkovin pro člověka.

V té době však nikdo nevěděl, že výživové potřeby člověka a krys se podstatně liší.

Dospělá krysa potřebuje 3,5krát více bílkovin než dospělý člověk a rostoucí mládě krysy potřebuje 10krát víc bílkovin než lidské miminko. A značně se liší i potřeba jednotlivých aminokyselin. Norma určující denní potřebu bílkovin u člověka přesto dodnes vychází ze studií výživových potřeb krys!

Dr. William Rose se později snažil určit skutečnou potřebu jednotlivých aminokyselin u člověka. Provedl dlouhou sérii výzkumů, které ukončil v roce 1952 a pak svoji studii zveřejnil.  Jeho objevy jsou fascinující. Jednak zjistil, že pro člověka je esenciálních pouze 8 aminokyselin, ne 9 nebo 12, jak uvádí některé údaje (krysy potřebují 10).

Dále zjistil přesnou potřebu jednotlivých aminokyselin.

Z Roseových výzkumů je jasné, že neexistuje možnost, abyste měli nedostatek bílkovin z rostlin! Tedy pokud je jíte nerafinované neboli kompletní (v bílé mouce chybět budou…).

W. Rose do svých závěrečných doporučení zahrnul široký „bezpečnostní rámec“ a doporučil konzumovat dvojnásobné množství minimální potřeby. To zhruba odpovídá i doporučení WHO, což 37 gramů bílkovin denně.

Jak to, že se dnes stále tvrdí, že rostlinné bílkoviny jsou nedostatečné?

Odpověď musíme hledat u mocného masného průmyslu a jeho lobby. Kdo má ale pravdu? Můžeme to dokázat?

Humanitární pomoc jsou především rostlinné bílkoviny

Často můžeme vidět fotky dětí z oblastí postižených hladomorem. Tvrdí se nám, že trpí nedostatkem bílkovin. Pokud se jim dostane potravinová pomoc, rostou až 18x rychleji, než je běžné. To vyžaduje vysoký příjem komplexních bílkovin, aby děti mohly dohnat ztrátu ve svém vývoji.

Dávají jim maso? Ani náhodou.

Dostávají stravu složenou nejčastěji z rýže, kukuřice, pšenice nebo luštěnin. Kam se poděla neúplnost bílkovin?

V roce 1971 vyšla kniha „Strava pro malou planetu“ od Frances Moore Lappe). Frances v ní představila myšlenku, že rostlinné bílkoviny jsou neúplné a musí se kombinovat, aby bylo dosaženo „kompletních bílkovin“. Přestože tomuto výroku neposkytla žádné vědecké podklady a sama později uznala, že to byl omyl, chytil se tohoto výroku masný průmysl a široce ho rozšířil do povědomí lidí.

A převzal ho i svět odborníků na výživu. V roce 2001 výživová komise Americké Srdeční Asociace publikovala rozsáhlý posudek, ve kterém se objevilo prohlášení, že: „Přestože rostlinné bílkoviny tvoří velkou část lidské stravy, tak většina z nich postrádá jednu nebo více esenciálních aminokyselin, a proto jsou považovány za neúplné bílkoviny.“

Zajímavé je, že jako vědecký podklad tohoto výroku citovali knihu Frances Moore Lappe‘ „Strava pro malou planetu“.

Takovýchto prohlášení od různých autorit najdete mnoho, a žel právě oni jsou často příčinou celoživotních nemocí, utrpení a smrti milionů nevinných lidí.

Tato prohlášení se pak promítají v prohlášení, že vegetariáni musí kombinovat různé rostliny, aby bylo dosaženo optimální skladby aminokyselin. Tento důraz výživových poradců ukazuje, že si důkladně neprošli odbornou literaturu. Takový postoj pak vede k pocitu, že bez důkladného vzdělání v oblasti výživy nebudete schopni uspokojit svoji potřebu bílkovin.

Naši předkové o tomto nic nevěděli a kdyby to byla pravda, asi bychom tady my, jejich potomci, už dávno nebyli. Lidský rod by vymřel.

A ještě něco. Naše žaludeční sliznice se při procesu trávení narušuje a musí se každé 3 dny regenerovat. Trávicí šťávy spolu s odloučenými buňkami sliznice se neustále recyklují a opětovně absorbují. Denně tělo také recykluje asi miliardu odumřelých buněk ze všech částí těla.

Pokud sníme „neúplné bílkoviny“ z rostlin, tělo si je doplní z recyklovaných buněk! To napomáhá tornu, že skladba aminokyselin – i navzdory případným krátkodobým nedostatkům v jejich příjmu – je v krvi i po jídle bez masa pozoruhodně kompletní.

z knihy Tomáše Kašpara: Krutá hra o Tvé zdraví, kterou můžete zakoupit v eshopu Energie života