Dá se předpokládat, že obsah vědomí je výsledkem procesu určitého výběru, vyvolaného nebo ovládaného sebeuvědoměním – konec konců myšlenky neexistují, dokud si je nemyslíme. V naší nové výzkumné práci uveřejněné v časopise Frontiers of Psychology však tvrdíme, že tento koncept není správný.

Předpokládáme, že naše sebeuvědomění nevytváří, nezpůsobuje nebo si nevybírá naše názory, pocity nebo vjemy. Místo toho se obsah našeho vědomí utváří „za scénou“ v rychlých, výkonných a nevědomých systémech mozku.

Vše se děje bez zásahu našeho sebeuvědomění, které během těchto procesů jen nečinně vysedává na sedadle spolujezdce.

Jednoduše řečeno, naše myšlenky nebo pocity si vědomě nevybíráme, jen si je postupně uvědomujeme.

Co je vlastně vědomí?

Pokud to zní divně, považte, jak snadno každé ráno znovu nabýváme vědomí poté, co jsme jej předchozí večer ztratili. A jak myšlenky a emoce – ať už příjemné nebo nepříjemné – vstupují hotové do naší mysli. Jak se barvy a tvary, které vidíme, zcela bez námahy a přičinění naší vědomé mysli, stávají smysluplnými objekty nebo zapamatovatelnými obličeji.

Všechny neuropsychologické procesy zodpovědné za pohyb našeho těla nebo používání slov k utváření vět vznikají bez zásahu našeho sebeuvědomění. Věříme, že procesy zodpovědné za generování obsahu našeho vědomí dělají totéž.

Naše úvahy ovlivnil výzkum neuropsychologických a neuropsychiatrických poruch a také novější kognitivní neurovědní studie využívající hypnózu. Studie s využitím hypnózy ukazují, že naši náladu, myšlenky a vjemy lze do značné míry pozměnit sugescí.

V těchto studiích procházejí účastníci hypnotickou indukční procedurou, která jim pomůže vstoupit do stavu duševní koncentrace a absorpce. Poté probíhá sugesce za účelem změny jejich vnímání a zkušeností.

V jedné ze studií například výzkumníci zaznamenávali mozkovou aktivitu účastníků, kterým zvedali ruku kladkou a potom v situaci, kdy se ruka účastníků hýbala v hypnotické sugesci, že ji zvedá kladka.

Během nedobrovolného a vsugerovaného „cizího“ pohybu byly aktivní podobné oblasti mozku, zatímco mozková aktivita záměrného pohybu byla jiná. Na hypnotickou sugesci lze tedy pohlížet jako na sdělení myšlenky nebo přesvědčení, které pokud jej přijmeme, má potenciál změnit vnímání nebo chování daného člověka.

Co je to ego?

Může nás to přivést k otázce, odkud se vlastně berou naše myšlenky, emoce a vjemy. My jsme přesvědčeni, že obsah našeho vědomí je podmnožinou zkušeností, emocí, myšlenek a přesvědčení utvářených nevědomými procesy uvnitř našeho mozku.

Tato podmnožina má podobu osobního narativu nebo-li ega, které se neustále aktualizuje. Ego, tedy role, kterou hrajeme v této realitě, existuje paralelně s naším sebeuvědoměním – to však nemá na ego vliv. Až na výjimky, které potvrzují toto základní pravidlo fungování společnosti jako takové.

Ego je důležité, neboť je důležité pro sběr informací, určených k uložení do naší autobiografické paměti (příběh, jenž si vyprávíme sami o sobě). Ego poskytuje lidským bytostem způsob sdělování vjemů a prožitků druhým.

A to nám zpětně umožňuje vytvářet si strategie přežití. Například když se učíme předvídat chování jiných lidí. Podobné interpersonální dovednosti tvoří základy sociálních a kulturních struktur, jež upevňují přežití lidského druhu dlouhá tisíciletí.

Tvrdíme, že tím, co dává lidem jejich unikátní evoluční výhodu, je právě schopnost prezentovat obsah své role v životě a nikoliv sebeuvědomění.

O co tedy jde?

Pokud zkušenost vědomí neskýtá žádnou zvláštní výhodu, není jasné, jaký je smysl tohoto nečinného společníka nevědomých procesů. Nemyslíme si, že by tento fenomén sebeuvědomění měl nějaký zvláštní účel. Je to podobné jako s duhou. Duha vzniká jednoduše jako odraz, lomem a rozptylem slunečního světla v kapičkách vody – nic z toho nemá žádný zvláštní účel.

Naše závěry zároveň vznášejí otázky o pojmech svobodné vůle a osobní zodpovědnosti. Pokud naše osobní uvědomění neovládá ego, které odráží naše myšlenky, pocity, emoce, konání a rozhodnutí, pak bychom za ně možná neměli nést zodpovědnost.

My jsme přesvědčení, že svobodná vůle a osobní zodpovědnost jsou pojmy vykonstruované společností. Jako takové jsou vtisknuty do způsobu, kterým se vidíme a se chápeme jako jednotlivci a jako živočišný druh. Proto jsou zastoupeny v rámci nevědomých procesů, jež utvářejí naše osobní narativy a ve způsobu, jakým tyto narativy sdělujeme ostatním.

Přestože je vědomí na sedadle spolujezdce, neznamená to, že bychom se měli oprostit důležitých každodenních pojmů jako je svobodná vůle a osobní zodpovědnost. Ty jsou ve skutečnosti vryté do pochodů našich nevědomých mozkových systémů. A ve společnosti hrají velmi důležitou úlohu s hlubokým dopadem na způsob, jakým chápeme sebe samotné. (zdroj: technologynetworks.com)

REKLAMA

Monoatomické zlato rozšiřuje vědomí

MONOATOMICKÉ ZLATO AKTIVUJE DNA Již spící prorok Edgar Cayce hovořil o léčivém použití zlaté vibrační energie jako o léčbě koordinací impulzů v nervovém systému. Doktor Richard Gerber, autor knihy „Vibrační medicína“, říká, že monatomické zlato je produktem, vhodným pro jednotlivce, kteří se chtějí rozvíjet směrem k vyššímu vědomí, samoléčení a jsou na cestě duchovní transformace.  OBJEDNEJTE SI ORMUS  monoatomické zlato POŠTOVNÉ nad 1500 Kč ZDARMA, DÁRKY: nad 2000 korun MACA BIO 100 g, nad 2500 Kč Brahmi extrakt 20%, nad 3000 Kč Kotvičník extrakt 90% 20 g