„Situace je skutečně kritická“, říká Fred Gould, entomolog na Státní univerzitě Severní Karoliny v Raleighu, který se studie neúčastnil. Studie je v rozporu s dosud přijímaným předpokladem, že zvířata jsou vůči herbicidu glyfosát imunní, protože cílí na buněčný mechanismus specifický rostlinám a určitým bakteriím. „Byl jsem překvapen.“
Glyfosát zabíjí rostliny blokováním enzymu, který používají k výrobě několika klíčových aminokyselin, jež jsou stavebními kameny proteinů. Zvířata tyto enzymy neprodukují, ale využívají je některé bakterie.
To vyvolalo zájem Nancy Moran, evoluční bioložky na Texaské univerzitě v Austinu, která strávila deset let zkoumáním střevního mikrobiomu. Tedy populace bakterií, obývajících zažívací systém včely medonosné (Apis mellifera). Společně s kolegy vzala z úlu asi 2000 včel. Některé z nich krmila cukerným sirupem a ostatním do něj přidala glyfosát v dávce, se kterou se setkávají při shánění potravy.
Glyfosát škodil spíše v menších dávkách
Tři dny po návratu do úlu byly u včel, vystavených glyfosátu počty bakterií Snodgrassella alvi nižší, než u u včel krmených čistým cukerným sirupem. Některé výsledky byly matoucí.
Včely, které dostaly nejvíce glyfosátu, měly po třech dnech normálnější mikrobiom, než včely vystavené nižším dávkám. Podle Moran není jasné, zda je to důsledkem toho, že více včel vystavených vyšším dávkám glyfosátu zemřelo a zůstaly jen ty, které herbicidu lépe odolávaly.
V dalších testech měly včely vystavené glyfosátu pětkrát méně bakterií. V petriho misce růst většiny kmenů Snodgrassella alvi po vystavení vysoké dávce glyfosátu buď zpomalil nebo ustal.
Tyto změny ve střevní mikroflóře nejspíš činí včely náchylnějšími ke smrtelným infekcím. V testech na několika stovkách včel jen 12 % hmyzu vystaveného glyfosátu přežilo infekci bakterií Serratia marcencens, která se často vyskytuje ve stopovém množství v úlech a v zažívacím ústrojí včel a pokud osídlí jiné části včelího těla, může způsobit infekci. Ze vzorku včel nevystavených glyfosátu přežilo tuto infekci 47 %.
Včelaři mají jasno
„Není zřejmé, proč glyfosátem narušený mikrobiom činí včely náchylnějšími,“ říká Moran. Bakterie Snodgrassella alvi lemuje části střevní stěny a může vytvářet ochrannou bariéru. Vylučuje také chemikálie, které mohou napadat invazivní bakteriální kmeny, říká.
„Tato zjištění, která byla uveřejněna ve Věstníku Národní akademie věd, jsou dalším faktorem v souboru potenciálních příčin úbytku včely medonosné v uplynulých letech,“ říká Gene Robinson, genetik včely medonosné na Illinoiské univerzitě v Urbaně, který se studie neúčastnil.
V uplynulých letech byli komerční američtí včelaři během zimy svědky téměř třetinového úhynu včelstev, což je více než dvojnásobek historických hodnot. Výzkumníci věří, že svou roli zde sehrávají pesticidy, patogeny, parazité i nutriční potíže. „Hlavním přínosem nové studie je fakt, že poukazuje na mechanismus, jakým mohou pesticidy ovlivňovat včely – tedy narušení střevní mikroflóry,“ říká Robinson.
S tímto objevem zároveň vyvstává otázka, zda glyfosát ovlivňuje mikrobiom ostatních zvířat včetně lidí. „Role střevní mikroflóry je u člověka podobná jako u včel,“ říká Moran. Potřebujeme další výzkum. Lidé mají ve střevech jiné mikroby. Mají mnohem rozsáhlejší bakteriální populace a pravděpodobně jsou vystaveni mnohem menším dávkám glyfosátu než včely.
Nový výzkum jistě připoutá ke kontroverznímu herbicidu ještě více pozornosti. Existují varování, že glyfosát může lidem způsobovat onemocnění. Organizace veřejného zdraví vydaly posudky, které si protiřečí v tom, zda tato chemikálie je, nebo není karcinogenní. (zdroj: sciencemag.org)
Buďte první kdo přidá komentář