Assange byl již v roce 2011 předmětem šetření ministerstva zahraničí Spojených států kvůli jeho účasti na webu Wikileaks, kdy za ním poprvé přišel výkonný předseda společnosti Google Eric Schmidt, který tvrdil, že pracuje na nové knize ve spolupráci s bývalým členem Rady pro zahraniční vztahy a Ministerstva zahraničí, Jaredem Cohenem. Sdělili mu, že nová kniha bude nést název "Impérium mysli" a že by s ním rádi udělali rozhovor.
Assange přijal, ale když si uvědomil jejich skutečný záměr, svého rozhodnutí litoval. Jak vyšlo najevo, Schmidt a Cohen byli exterémně fascinováni rolí technologie v rychle se rozvíjejících revolucích, a také oddaně pracovali na tom, aby se Google stal nedílnou součástí fungování Spojených států. V témže roce, kdy se s Assangem setkali, napsali tito dva muži článek pro deník "Zahraniční vztahy", kde hovořili o své touze, aby se Google stal zásadním pro fungování vládních záležitostí ve Spojených státech.
V článku píšou: "Demokratické státy, které vybudovali koalice ze svých armád, mají schopnost udělat to samé pomocí svých informačních technologií. […] které nabízí nový způsob, jak vykonávat svou povinnost a po celém světě chránit občany, kteří jsou zneužíváni svými vládami nebo kterým není dovoleno vyjadřovat svůj názor." Byl to právě tento tón, který způsobil, že Assange začal pochybovat o jejich úmyslech.
Assange řekl, že mezi Američany a dalšími západními mocnostmi existuje tendence považovat své zapojení do mezinárodních záležitostí za přínosné, i přesto, že by se tyto činy daly označit za neoimperialistické. "Řeknou vám, že otevřená mysl je ctností, ale veškeré hlasy kritizující onu koncepci výjimečnosti, která je v jádru Americké zahraniční politiky, pro ně jakoby neexistovaly," Assange vysvětluje, "To je ta nepochopitelná banálnost jejich hesla 'nebuďme zlí'. Oni si myslí, že konají dobro. A to je ten problém."
Podle něj již Google překročil jakýsi mocenský limit, který by rozumně měla nevládní společnost mít, a věří, že Cohen a Schmidt se postavili do rolí spojenců amerického imperialismu. Assange tvrdí, že Cohen byl v tomto ohledu obzvláště aktivní a že se snažil "vmísit do několika důležitých historických událostí na současném Blízkém a Středním východě".
Tvrdí, že hrál malou roli v povstání v Egyptě a také se plánoval zapojit do turecké politiky, do situace v Palestině a v rámci projektu, které se zaměřuje na utlačující společnosti, také do íránských komunit v Ázerbájdžánu. Ale vliv společnosti Google na geopolitické scéně není zřejmý jen u tohoto typu aktivní spolupráce. V průběhu let se objevilo mnoho zpráv, které varovaly, že algoritmy Googlu jsou schopné předpovídat výsledky voleb po celém světě.
"Na základě volebních šancí v celostátních volbách po celém světě odhadujeme," říká psycholog Robert Epstein z organizace AIBRT (Americký institut pro behaviorální výzkum a technologie), který se na těchto studiích podílel, "že Google může být schopen určit výsledek více než 25 procent všech celostátních voleb." Bývalý úředník z amerického ministerstva zahraničí Fred Burton v uniklém e-mailu napsal, že práce společnosti Google v těchto oblastech se stává zásadní pro fungování armády a informačních služeb Spojených států, ale vláda je dosud nepovažuje za rovnocenné partnery.
Řekl: "Ve skutečnosti dělají věci, které CIA dělat nemůže… [Cohena] s takovou unesou a zabijou. Upřímně by bylo nejlepší, kdyby vyšlo na povrch, že se Google potají snaží vyprovokovat různá povstání. Vláda USA se od toho pak může distancovat a Google zůstane na holičkách." Zatímco Burton by asi rád práci Googlu v těchto oblastech spěšně zavrhl, jiné strany ve Spojených státech vidí tuto spolupráci optimističtěji. Spojení mezi společností Google a vojenskými organizacemi jako je Pentagon bylo dobře zdokumentováno, ale co je mnohem méně známé je touha některých částí vlády, aby byl tento vztah ustálen.
Aby se věci ubíraly tímto směrem nenavrhl nikdo jiný než samotný Henry Kissinger, který řekl: "To, co byl pro 20. století Lockheed Martin, budou pro 21. století společnosti zabývající se technologiemi a počítačovou bezpečností." Podle Assange by to mělo být varovným signálem pro země z celého světa. "Jestliže má být budoucností internetu Google," řekl, "tak by to neměl nikdo brát na lehkou váhu, ať už se jedná o Latinskou Ameriku, Východní a Jihovýchodní Asii, Indický subkontinent, Blízký a Střední Východ, subsaharskou Afriku, bývalý Sovětský svaz nebo i Evropu, pro kterou internet představuje slibnou alternativu ke kulturní, ekonomické a strategické dominanci USA."
zdrojový text: disclose.tv
překlad: Lukáš Kucharczyk
Buďte první kdo přidá komentář