Mléčné výrobky včetně mléka samotného tvoří podstatnou část typického západního jídelníčku. Mnoho lidí má dnes každý den mléko k snídani a pravidelně konzumuje další mléčné výrobky, zejména jogurty a sýry. Není překvapením, že když většina obyvatel nemá po pozření potravy s obsahem laktózy žádné akutní potíže a stále tak pevně věří tvrzení, že konzumace mléka a výrobků z něj je zdravá.
Toto široce rozšířené přesvědčení se v průběhu generací pozvolna vetkalo do povědomí veřejnosti. Napomáhal tomu mléčný průmysl a autority veřejného zdraví. Společně vyzdvihovali skutečnost, že mlékárenské výrobky jako mléko či jogurty jsou bohaté na vápník, proteiny a vitamíny.
Často se však zapomíná na to, že mléčné výrobky jsou součástí lidské stravy teprve od nedávna. V průběhu více než 99,6 % evoluční historie lidského rodu žádní lidé na této planetě nekonzumovali pravidelně mléko jiných zvířat. A co víc, mléko je velmi zvláštním druhem potravy v tom smyslu, že jeho účelem je vyvolat u savců postnatální růst a vývoj a doplnit imunitní systém. Jinými slovy, z darwinistického hlediska se zdá vysoce pravděpodobné, že kravské mléko (nebo mléko jiných zvířat) stejně jako ostatní mléčné produkty, lidské biologii nesvědčí.
Opravdu je mléko tělu prospěšné?
Na našem webu jsem v minulosti hodně psal o zdravotních dopadech konzumace mléčných výrobků. Zdůrazňoval jsem fakt, že mlékárenské výrobky jako mléko, sýr a jogurt obsahují mnoho problematických složek a mimo jiné nemají zrovna ideální profil mastných kyselin. Navíc jsem argumentoval tím, že proteinové potravinové doplňky ze syrovátky s sebou přinášejí mnoho negativních zdravotních dopadů, z nichž některé souvisejí se zdravím střev. Doposud jsem však nezahloubal do výzkumu o vlivu konzumace mléka na mTORC1 signalizaci a růst.
Raději, než bych si tuto problematiku sám prostudoval a poté o ní psal, rozhodl jsem se promluvit si o ní s odborníkem, jehož jméno jsem v průběhu uplynulých let mnohokrát zaslechl při své docházce na přednášky o evolučním zdraví lékařské a zdravotnické komunity.
Dosud jsem nenarazil na výzkumníka, který by toho tolik věděl o epigenetických dopadech konzumace mléka jako Dr. Melnik. Tento muž je na nejvyšších příčkách celoplanetárního seznamu lidí, kteří toho o mléku a jeho vztahu k lidskému zdraví a výživě vědí opravdu hodně. Jinými slovy: Když tento muž hovoří, bylo by moudré mu naslouchat.
Přistupme tedy k interview.
Prosím řekněte nám něco o sobě. Kde jste získal lékařský titul a z jaké odbornosti. A čemu jste se věnoval v průběhu své profesionální kariéry?
Zde je shrnutí mého životopisu:
- Lékařská fakulta Univerzity v Münsteru, promoce v r. 1982
- 1982-1984: Dočasný vědecký pracovník Kardiovaskulárního výzkumného institutu na Lékařské fakultě Kalifornské univerzity v San Franciscu.
- 1984-1990: Rezident dermatologické praxe u profesora Dr. Gerda Plewiga na oddělení dermatologie Heinrich-Heinské univerzity v Düsseldorfu
1989: Habilitace v oboru dermatologie a cena Felixe Hoppe Seylera od Německého spolku pro laboratorní medicínu- od 1991 odborný asistent na Katedře dermatologie, environmentální medicíny a zdravotní teorie na Univerzitě v Osnabrücku
- od 1994 docent na Univerzitě v Osnabrücku
- člen Evropského společenství pro dermatologický výzkum
- hlavní body výzkumu: akné, metabolismus kožního mazu a epidermálních lipidů, signální funkce mléka, signální transdukce mléka prostřednictvím mikroRNA
Jak jste se začal zajímat o zdraví, medicínu a výživu? Obzvláště o mléko a zdravotní dopady konzumace mléčných výrobků, na něž jste se soustředil po většinu své vědecké kariéry?
Během mé disertační práce v Německu a postgraduálního působení na Kardiovaskulárním výzkumném institutu UCSF v San Franciscu jsem se zaškolil v metabolismu lipidů a lipoproteinů. Tam jsem také potkal profesora Petera Eliase a začal jsem se zajímat o výzkum epidermálních lipidů a dermatologii. Během mé habilitace na Katedře dermatologie Univerzity v Düsseldorfu jsem byl povzbuzován profesorem Albertem Kligmanem a Profesorem Gerdem Plewigem a svůj výzkum jsem soustředil na metabolizmus kožního mazu a epidermálních lipidů při akné a poruchách keratinizace.
Inspirován epidemiologickým výzkumem Harvardské univerzitě (prof. Walter Willett) jsem chtěl objasnit, jak mléčný molekulární mechanismus přispívá ke vzniku acne vulgaris. Začal jsem u myšlenky, že mléko vysílá systém signálů, které pozměňují funkci mazové žlázy a tvorbu tuků (lipogenezi). Primárně překladatelským výzkumem a bez sebemenší podpory průmyslu jsem rozluštil převodní dráhy mléčných signálů. Obzvláštní pozornost jsem věnoval roli mléka při aktivaci centrální nutrient-senzitivní kinázy mTORC1, která podporuje tvorbu tuků, růst a anabolismus.
Mnoho lidí se učilo, že kravské mléko je napěchované vysoce kvalitními proteiny, vápníkem a vitamíny a je nezbytnou součástí zdravého jídelníčku. Bezpochyby za tím částečně stojí mléčný průmysl, kterému se podařilo vtisknout tyto myšlenky do veřejného povědomí prostřednictvím chytré marketingové kampaně. Mnohem menší pozornosti se však dostává skutečnosti, že mléko savců je velmi silná a složitá látka, která byla přírodním výběrem navržena tak, aby podporovala růst a rozvoj kojených mláďat. Co lidé o mléku nevědí? Jakým způsobem ovlivňuje lidské tělo konzumace mléka jiných živočišných druhů (například kravského)? Čím se mléko liší od jiných druhů potravy, které jsou součástí lidského jídelníčku? Obzvláště mě zajímá jak konzumace mléka ovlivňuje mTORC1 signalizaci a růst, tedy ústřední body vašeho výzkumu.
Došel jsem k závěru, že mléko není jen obyčejné jídlo, ale nejsofistikovanější endokrinní signalizační systém savců určený k podpoře postnatálního růstu. Přirovnal bych ho k vyspecializované formě postnatálního dopingu. Uvědomil jsem si, že mléko diponuje dvěma klíčovými signály, které tento úkol plní: esenciální větvené aminokyseliny (BCAA=mléčný hardware) a mléčný genový regulační software (z mléka odvozené mikroRNA transportované v nanovezikulách zvaných exosomy). Tyto dvě signálové dráhy posilují aktivitu kinázy mTORC1. Nadměrná aktivace mTORC1 spouští všechny civilizační choroby jako je obezita, cukrovka, rakovina a neurodegenerativní choroby.
Úrovně epigenetické singalizace zprostředkované mléčnou miRNA lidským příjemcům
nedostatečný miRNA transfer (krmení mléčnou výživou) → Narušené postnatální epigenetické programování – zvýšené riziko civilizačních chorob
Fyziologický miRNA transfer (kojení) → Správné postnatální epigenetické programování – snížené riziko civilizačních chorob
Trvalý miRNA transfer → Trvalé epigenomické narušování – Zvýšené riziko civilizačních chorob
Trvalý a zvýšený miRNA transfer (Mléko krav se zvýšenou laktací) → Trvalé a zvýšené epigenomické narušování – vysoké riziko civilizačních chorob
Kravské mléko a výrobky z něj obsahují mnoho různých látek, které lidskému tělu neprospívají. Můžete nám prozradit více o některých těchto látkách, například o miRNA a živinách jako je kasein nebo galaktóza?
Přetrvávající aktivace mTORC1 podporuje nemoci související s věkem. mTORC1 aktivují větvené aminokyseliny BCAA jako je leucin, které jsou přítomny v proteinech syrovátky (14 %) a kaseinu (10 %). Mléčné kyseliny mikroRNA jako např. mikroRNA-148a podporují laktaci, ale u lidí také utváření tuku (adipogenezi). Mléčné kyseliny mikroRNA jsou prastarým signalizačním systémem, který vysvětluje jejich sekvenční homologii mezi lidským druhem a bovinními. Přežívají pasterizaci a s vynálezem chladničky se rozšířily mezi civilizovanou společnost. Především je však mikroRNA-148a nejhojnější mikroRNA v mléce. Podporuje laktační výkonnost a produkci mléka a u mléčných krav se projevuje v nadměrné míře.
Vzhledem k výběru vysoce výkonných mléčných krav, pasterizaci a chlazení je civilizovaná společnost neustále vystavena signalizaci mléčné mikroRNA. Kyseliny mikroRNA ovládají přibližně 60 % lidských genů. Bovinní mikroRNA umí regulovat expresi lidských genů. S jejich vstupem do lidského potravního řetězce se lidé dostali pod genovou kontrolu jiného druhu – tedy mléčných krav. Přirozený účel systému mikroRNA kravského mléka je podporovat anabolismus a růst telat. Ne však lidských bytostí po celý jejich život. Naproti tomu fermentace, vaření a ošetření ultrazahřátím mléčný mikroRNA systém ničí. Díky tomu mají fermentované mléčné produkty snížený profil rizika.
Vystavení paleolitických a moderních neolitických lidí miRNA
Ve svých vědeckých pracích prezentujete důkazy naznačující, že konzumace mléka je rizikovým faktorem vzniku mnoha západních nemocí. Které nemocí máte v tomto ohledu obzvláště na mysli?
Nemoci podporované konzumací mléka jsou akné, obezita, cukrovka druhého typu, rakovina prostaty a parkinsonova nemoc.
Jste pravděpodobně největším světovým odborníkem na úlohu, jakou hraje výživa a obzvláště konzumace mléka při patogenezi acne vulgaris. Můžete nám prosím říct o svém výzkumu v této oblasti a spojení mezi jídelníčkem a akné?
Přibývá důkazů z epidemiologických a placebem kontrolovaných klinických studií, že konzumace mléka podporuje nebo zhoršuje acne vulgaris. Během posledních tří let dermatologické společnosti změnily svůj názor a přijaly spojení mezi výživou a akné. Akné má dva hlavní hnací mechanismy: mléko a hyperglykemické karbohydráty. Obojí aktivuje mTORC1. Konzumace mléka zvyšuje hladiny aminokyselin BCAA, inzulinu a inzulinového růstového faktoru 1 (IGF1). To vše aktivuje mTORC1. Jídlo s vysokým glykemickým indexem také posiluje úrovně inzulinu a skýtá hojnost energie (ATP), která aktivuje mTORC1. Proto mléko a cukr (běžné složky západního jídelníčku) synergicky aktivují mTORC1.
Dermatologické komunity jako celek ještě nepřijaly myšlenku, že jídelníček hraje klíčovou roli při patogenezi acne vulgaris navzdory faktu, že tato myšlenka má vědecký základ. Myslíte si, že dermatologové v dohledné době obohatí spektrum své léčby o dietní intervence a strategie?
Akademická dermatologie byla uvedena v omyl vědeckou prací Fulton a spol. z roku 1969. Tato práce porovnávala dopady konzumace čokoládových tyčinek a tyčinek s rostlinným olejem na akné. Bohužel glykemický index čokolády a kontrolní rostlinné tyčinky byl identický, takže k žádným výrazným rozdílům v dopadu na akné nedošlo. Vědci tak dospěli k závěru, že jídelníček nemá na akné žádný vliv.
Mléko je pouze jedním z mnoha mléčných výrobků, které moderní západní člověk pravidelně konzumuje. Jaký dopad mají s ohledem na mTORC1 signalizaci a úrovně IGF-1 ostatní mléčné produkty jako syrovátkové proteinové doplňky a jogurt v porovnání s mlékem na růst a na vývoj západních nemocí jako je acne vulgaris?
Máme několik zpráv včetně vlastních klinických zkušeností, které poukazují na zhoršení akné při nadužívání syrovátkového proteinu. V prostředí kulturistiky a fitness sportu to není neobvyklé. Celková konzumace mléčného proteinu souvisí s úrovněmi IGF1 v séru, které podporují mazovou lipogenezi a akné. Konzumace sýra se v Německu od roku 1950 zvýšila pětinásobně. Poukazuje to na nadměrnou konzumaci mléčných výrobků v rozvinutých zemích. Obzvláště pozoruhodné je v tomto ohledu pasterizované mléko, protože současně přenáší mléčný aminokyselinový hardware a genový regulační mikroRNA software, a je tak nejblíže přirozenému mléčnému programu.
REKLAMALidé obecně věří tomu, že konzumace mléčných výrobků posiluje kosti a snižuje riziko vzniku osteoporózy. Výzkum včetně několika rozsáhlých epidemiologických studí však prokázal, že riziko zlomenin pozitivně koreluje s příjmem mléčných výrobků a zpochybňuje tak správnost této myšlenky. Jaký je váš postoj ke spojení mezi hustotou kostní hmoty, rizikem osteoporózy a konzumací mléčných výrobků? Co říkají důkazy?
Současný epidemiologický výzkum, obzvláště pak harvardské skupiny kolem Waltera Willetta poskytl silný důkaz o tom, že konzumace mléčných výrobků a mléka zvyšuje u starších lidí riziko fraktur kostí (krčku).
Profesor Michaelsson z Institutu Karolinska ve Švédsku navíc prokázal významnou korelaci mezi pravidelnou dávkou mléka a rizikem úmrtnosti.
Jaké druhy jídla byste doporučil pro optimální příjem vápníku? Myslíte si, že se lidé vystaví riziku nedostatku vápníku, když vyřadí mléčné výrobky ze svého jídelníčku?
Spousta vápníku je v zelenině, například v brokolici. A také v minerální vodě (podívejte se na doporučení Willettovy skupiny na úvodní stránce Harvardu). Pro zdravé kosti je důležitý dostatek cvičení a dostatečný příjem vitamínu D (z denního světla). Obsah vápníku v kravském mléce je uzpůsoben podpoře kosterního růstu telat, která zdvojnásobují svou porodní váhu 40 dní po narození. Lidé svou porodní váhu zdvojnásobí až po 180 dnech. Hmotnost kostry dospělého tura a člověka se navíc podstatně liší.
Moc děkuji za váš čas.
Rádo se stalo. (zdroj: darwinian-medicine.com)
Nízkosacharidová dieta nevede k hubnutí, tvrdí lékař
Mléko nechte telatům, říká vědec a vysvětluje proč
Práh bolesti může zvyšovat konzumace kofeinu
Marihuana zlepšuje milostný život, tvrdí studie
Vědec: Sex na internetu poškozuje mozek
Není nad domácí zmrzlinu bez mléka
Transfúze krve mi změnila osobnost, tvrdí žena
Výrobce tvrdí, že kvasnicový extrakt není glutamát
Vážení je to kravina nepít mléko je mě 77 odebírám mléko přímo ze statku Kyjovice.Výborná kyška,tvaroh s další mléčné výrobky.Nedám na to mléko z Kyjovic dopustit litr mléka 13 Kč.
Whut? Co je to za reklamu tenhle koment? Blábol + reklama.