Nesmyslná pekelná konverzace
Jestli si myslíme, že si hezky popovídáme s někým toxickým, spíš než na smysluplnou konverzaci se připravme na velkolepý výplach střev.
Zlomyslní narcisisté a sociopaté používají slovní salát, kruhovou konverzaci, argumenty útočící na protějšek, projekci a gaslighting, aby nás dezorientovali a dostali nás na scestí, kdykoliv se opovážíme s nimi nesouhlasit nebo je postavit před jakoukoliv výzvu.
Činí tak, aby nás zdiskreditovali, zmátli, frustrovali, odvedli naši pozornost od hlavního problému a zaseli v nás pocit viny za to, že jsme lidská bytost s myšlenkami a pocity, které se liší od těch jejich. V jejich očích jste my ten problém, když už náhodou existujeme.
Zkusme strávit jedinou minutu debatou s toxickým narcisistou a zůstaneme v němém úžasu nad tím, jak ten argument vlastně vůbec začal. Stačilo, že jsme s ním nesouhlasili v tvrzení, že nebe je červené a nyní je celé naše dětství, rodina, přátelé, kariéra i životní styl pod útokem. Je to proto, že náš nesouhlas se dotkl jejich falešné víry v to, že jsou všemohoucí a vševědoucí, což vyústilo v narcisistické zranění.
Pamatujme si: Toxičtí lidé s námi nebudou diskutovat.
Oni v podstatě diskutují sami se sebou
a my se jen stáváme latrínou pro jejich dlouhé, únavné monology.
Prospívají z dramatu a žijí pro něj. Kdykoliv se pokusíme poskytnout bod, který potvrzuje jejich směšná tvrzení, dodáme jim palivo. Nepřilévejme narcisistům palivo – raději se utvrďme v tom, že jejich zlomyslné chování je ten problém, ne my. Přerušme interakci při prvním náznaku eskalace a raději svou energii využijme k nějaké dekadentní sebepéči.
Zobecňování
Zlomyslní narcisisté nejsou vždy intelektuální mistři mysli – mnoho z nich je intelektuálně lenivých. Než by zasvětili čas pečlivému zvážení různých perspektiv, všechno zobecní. Neuznají při tom nuance našich argumentů a nevezmou v potaz další perspektivy, jež jsme nadnesli. Nebo úplně nejlépe – naši perspektivu zcela zavrhnou.
Ve větším měřítku generalizace vyvrací události, které nezapadají do nepodporovaných předpokladů, schémat a stereotypů společnosti. Také se jich užívá k udržování statusu quo. Tato forma odbočky zdůrazňuje jednu perspektivu až do bodu, v němž mohou být otázky sociální spravedlnosti zcela zastřeny. Například obvinění ze znásilnění proti oblíbeným osobnostem jsou často doplněna připomínkou, že někdy jsou taková obvinění falešná. Stává se to, ale zřídka. V tomto případě se jednání jedince vydává za jednání většiny, zatímco zpráva samotná zůstává v pozadí.
Tyto každodenní mikroagrese se také objevují v toxických vztazích. Pokud například řekneme zlomyslnému narcisistovi, že jeho chování je nepřijatelné, použijí obvykle generalizaci o naší přecitlivělosti nebo zobecnění ve stylu „Ty nejsi nikdy spokojen,“ nebo „Jsi vždy příliš citlivý“, než aby přímo pojmenovali skutečný problém. Je možné, že jsme někdy přecitlivělí, ale je také možné, že trýznitel je po většinu času necitlivý a krutý.
Držme se své pravdy a braňme se zobecněným výrokům uvědoměním, že se vlastně jedná o druh nelogického černobílého myšlení. Toxičtí lidé se ohánějí zobecňováním, které neodráží celkovou realitu, ale jen jejich omezenou jednotlivou zkušenost a přehnaný pocit vlastní důležitosti.
zdroj: www.thoughtcatalog.com
překlad: ScoreV
Buďte první kdo přidá komentář