Mléko je nebezpečný jed, který může zabíjet

Na trávení laktózy potřebujeme dva enzymy. Jeden je laktáza a druhý beta-galaktosidáza. Tyto enzymy mají pouze děti, dokud jsou kojené. Když se dítě přestane kojit, zastaví se produkce těchto enzymů. Tedy – až na jednu výjimku. Tou výjimkou jsou běloši. U bělochů se zachová malá produkce laktázy. Proto jsme schopní (do určité míry) konzumovat mléko. Afričané a ostatní národy jsou na tom jinak.

Abychom to pochopili, potřebujeme se podívat, jak probíhá trávení mléčného cukru:

Laktóza se štěpí pomocí laktázy na glukózu a galaktózu. Enzym laktáza se vypíná u všech národů, u bělochů částečně. Glukóza se stráví. Galaktóza se štěpí dál pomocí enzymu beta-galaktosidáza na glukózu. Enzym beta-galaktosidáza se vypíná u všech, včetně bělochů.

Když se odstavené africké dítě napije mléka, není schopné štěpit mléčný cukr. Ten se dostane nestrávený do střev. Tam se na něj vrhnou bakterie, které si na něm rády pochutnají. Ale díky tornu se tak rychle přemnoží, že dítě dostane vražedný průjem. A nejenom dítě. Dospělí na tom jsou podobně. A co je nejvíc zvláštní, že se to týká i kojenců. Pokud ve třetím světě dáte dětem ve věku do 9 měsíců kravské mléko místo mateřského, stoupne úmrtnost z 1,5% na 84,7%! 1) Proto v některých oblastech Afriky říkají lidé sušenému mléku „jed bílého muže“.

My běloši, jsme na tom „lépe“. Laktózu štěpíme na glukózu a galaktózu, takže částečně mléčný cukr strávíme. Co se ale děje dál s tou galaktózou? Tu již přece štěpit nedokážeme. Na to už ani my nemáme enzym. Galaktóza nám zůstává v těle jako cizorodá látka. Jako problém. Tělo ji nedokáže zpracovat, a tak ji uloží. Všude, kde to jenom jde. Včetně naší rohovky. A tak stařecké šedé zákaly jsou ve velké míře ložiska galaktózy, která se nám tam uložila v průběhu času… 2)

Více rovněž na Postgraduate Medicine 1994;95 (1):115

Mléko a cukrovka

Mléčná bílkovina se jmenuje kasein. Je to velmi zhuštěná bílkovina a potřebuje speciální podmínky na trávení. Potřebuje speciální enzym – chimosin. Chimosin mléko srazí,a otevře jeho molekuly pro trávení. U kojenců se ho vytváří jen malé množství, a proto se v prsech matky míchají do mléka ze zvláštních uzlin bakterie bacilus bifidus, které kojencům pomáhají kasein strávit.

Když se dítě přestane kojit, enzym chimosin se přestane tvořit. U všech lidí na světě. Od té chvíle si naše tělo nedokáže s kaseinem poradit, stává se pro nás velmi těžko stravitelný. To ale není všechno.

Kasein je u každého živočicha jiný. Má jinak poskládané aminokyseliny. A to má své důsledky. Když sníme normální bílkovinu, tak ji náš trávicí systém rozloží na jednotlivé aminokyseliny, které stráví. Kravský kasein se však rozloží jenom částečně. Část bílkoviny zůstane jenom rozsekaná na menší kousky bílkoviny. Na tuto bílkovinu někdy reaguje dětské tělo jako na ohrožující patogen nebo antigenovou bílkovinu, proti které produkuje protilátky. A to je základ pro alergie.

Mléko a cukrovka

Kravský kasein má ještě jednu zvláštnost. Obsahuje peptidový řetězec ze 17 aminokyselin, který je téměř shodný s řetězcem ze 17 aminokyselin v beta-buňkách slinivky, které vyrábějí inzulín. Pokud na tuto bílkovinu zaútočí imunitní systém a vytvoří proti ní protilátky, zlikviduje ji. Jenomže tyto protilátky pak zaútočí také na slinivku – konkrétně na beta-buňky – a zničí i je. Pak již nemáte buňky tvořící inzulín a… ano, máte cukrovku 1. typu. Jste odsouzeni píchat si inzulín až do konce života.

Ví se o tom již roky: Medicínský časopis Lancet uvedl již v roce 1999: „Nově publikované důkazy přidávají na váze kontroverzní teorii, že krmení kojenců kravským mlékem může způsobit nástup cukrovky v jejich pozdějším životě.“

Diabetologia 1994; 37(4): 381-387: „Začátek požívání mléčných výrobků v mladém věku a velká konzumace mléka během dětství může u dítěte zvýšit riziko vývinu dětské cukrovky.“

Cukrovka 1. typu se vyskytuje skoro výhradně jenom ve státech, kde se konzumuje mléko. A existuje přímá úměra výskytu této cukrovky a konzumace mléka i přímo v jednotlivých státech.

( www.KlinikaZdravi.cz, 18. 3. 2015 )

Dlouho se o tom vedly spory. Vědcům bylo divné, že cukrovku 1. typu dostávaly někdy i děti v Japonsku, které jsou pouze kojené a kde se kravské mléko nepije. Pak se však přišlo na to, že kravské mléko pily matky těchto dětí, když někde cestovaly. 1) Co vy na to, maminky?

z knihy Tomáše Kašpara: Krutá hra o Tvé zdraví, kterou můžete zakoupit v eshopu Energie života