Přírodní medicína je trnem v oku farmaceutických firem

Přírodní medicína zahrnuje různé způsoby léčby. Především si pod tím představíme léčbu pomocí bylinek. Ty zpracováváme a používáme na mnoho způsobů. Mnohdy však využíváme i různé plody, houby či nějaký drobný hmyz jako jsou například exotičtí mravenci.

Tito mravenci vylučují speciální tekutinu, kterou se jisté domorodé kmeny „očkují“, a jsou tak odolnější vůči určitým nemocem. Ale mohou to být i jiné způsoby léčby, kterými my lidé využíváme sílu přírody a přirozeně se vyskytující materiály jako je například mumio.

Zcela přirozeně nás tak přírodní medicína léčí přirozenými účinnými látkámi, které byliny či houby obsahují. Tyto látky často využívají i farmaceutické firmy jako výtažky nebo je připravují uměle. Nevýhodou produktů farmaceutických firem jsou však často vedlejší účinky a značně průmyslově upravená forma výsledného produktu.

Přírodní medicína využívá postupy ověřené staletími

Přírodní medicína se snaží zachovat, co nejvíce původní formu bylin. Popřípadě využívá postupy, které z dané byliny učiní účinnější prostředek pro léčbu. S tím se často setkáme u produktů tradiční čínské medicíny, která využívá velmi zajímavých postupů.

Jedná se například o to, že byliny třeba spálí, smíchají s nějakým prvkem či tekutinou, pak je suší, drtí, znovu namáčí, apod.  Přijít na takovýto způsob úpravy musí vycházet ještě odněkud jinudy než jen z rozumu. Navíc jsou tyto techniky staletími ověřené a opravdu účinné. Přeci jen má přírodní medicína na světě v různých podobách opravdu dlouhou tradici než medicína západní.

Přírodní medicína využívá techniky, které vědecky zaměřená společnost nedokáže často pochopit. Je těžké totiž rozumem pochopit, proč díky často neobvyklému postupu vznikne něco, co má tak vysokou účinnost na určitá onemocnění. Pro západní medicínu jsou to nevědecké postupy, a proto přírodní medicínu odmítá. Pokud něco není podloženo studiemi či přesnými čísly, tak to neuznává.

Přírodní medicína a chronická onemocnění

Západní medicína je v určitých oblastech, kde je potřeba využít mechanické postupy a něco prakticky opravit, velice úspěšná. Například chirurgické operace jsou doménou západní medicíny. V tom je prostě nenahraditelná a dokáže člověku mnohdy zachránit život. Bohužel čím jsou problémy chroničtějšího rázu, tak zde její moc v lepším případě upadá, v horším případě škodí, jako je třeba „léčba“ rakoviny.

Západní medicína totiž nebere v případě zdraví člověka v potaz ještě něco navíc. To navíc je často předpokladem úspěšné léčby. Jedná se o myšlenku, že jsme duchovní bytosti či energie. Tato energie vysílá energii, vytváří nějaké pole, emoce a až pak se tyto stavy zhmotňují. Léčení, které pak jde od konce, tedy od hmoty k duchu, nemusí být úspěšné. Často se jedná pouze o udržující léčbu, ale nikoliv o samotné léčení.

Navíc jakákoliv snaha o léčbu musí vycházet od pacienta. To znamená, že odpovědnost leží v rukou pacienta. Zároveň si uvědomuje, že s léčbou musí dojít ke značným změnám přímo u něj. Na to však mnoho lidí není připraveno. Chtějí zdraví, ale nejsou schopni pro to vyvinout větší snahu či aktivitu. Často chceme, ať se změní ostatní a sebe z tohoto procesu vylučujeme. Pro tento přístup je západní medicína mnohdy ideální.

Léčba nemusí být nákladná

Přírodní medicína a jiné alternativní způsoby léčby jsou v případě chronických onemocnění úspěšnější. Proto se stávají i trnem v oku farmaceutických firem. Nehmotný způsob léčby pomocí slov, energie a posléze pomocí bylinek není totiž tolik nákladný. Naopak kupovat si permanentně a pravidelně léky je profitově pro farmaceutické firmy výhodnější. Ty však stav pacienta mnohdy jen drží v určitých mantinelech.

Navíc v mnoha směrech nemůže západní medicína přiznat, že něco nedokáže léčit. Tenhle fakt zaobalí do tvrzení, že je nemoc „nevyléčitelná“ či „chronická“. Svou realitu si západní medicína hodně vytrhla z kontextu. Nastavila si určité hranice, ze kterých nechce vybočovat. Nechce přiznat, že určité věci je potřeba dělat jinak.

Aby udržovací léčba západní medicíny mohla fungovat , tak je mnohdy potřeba užívat více léků. A to i kvůli jejich vedlejším účinkům. Pro některé lidi je to ten nejlepší způsob, jak si dokážou péči o sebe představit. Mnohým to však nevyhovuje a hledají jiné způsoby, které by lépe vystihovaly jejich přístup k životu a k sobě samým.

Jídlo jako jeden ze způsobu léčby

Přírodní medicína uznává i fakt, že je potřeba dbát na stravu a pohyb či vhodné cvičení. Jedná se o činnosti, které jsou základem a předpokladem kvalitního a zdravého života. Už jen změnou stravy a vhodným cvičením lze řadu zdravotních problémů odstranit či minimalizovat. Je to proto, že moderní člověk je velice vykrmený, ale zároveň velice podvyživený tvor planety.

Jedná se opět o málo nákladné způsoby léčby. Pro farmaceutické firmy se nejedná o dostatečný zdroj příjmu. Ano, mohou vyrábět určité nutriční doplňky, ale jedná se o průmyslově zpracované produkty, které kvalitou nejsou vždy dostačující.

Za jídlo se tolik neplatí

Západní medicína neklade tolik důraz na stravu. Málokdy se u lékaře dozvíte nějaká konkrétní stravovací doporučení či návrh, ať navštívíte nějakého výživového poradce. Doslova legendy kolují o nemocniční stravě. Západní medicína je placena především od léků a ne od doporučení. Vyléčit se sám pomocí stravy a cvičení je něco, z čeho nemůže profitovat. Není to pravidlem, ale rozhodně se jedná o fakt, že z pozice západní medicíny je jídlo hodně zanedbáváno.

V doporučování doplňků stravy je to už lepší, ale je třeba rozlišovat, zda se jedná o doplňky stravy přírodní anebo vyrobené synteticky, což je zejména případ nejrůznějších multivitamínů, propagovaných v médiích. Syntetické mají mnohem nižší vstřebatelnost a tudíž účinnost než přírodní prostředky. Spíše rovnováhu v těle rozhodí.

Proto řadu kvalitních mikroživin najdeme jedině v organické stravě a přírodních doplňcích stravy. Navíc se zde vyskytují ve vyváženém poměru a díky obsahu i dalších složek působí synergicky. Mají pak i v menším množství na organismus velice posilující a ozdravný účinek, což má zcela zásadní vliv na prodlužování zdravého života.