„Šťastný inteligentní člověk je tou nejvzácnější věcí, kterou znám.“ – Ernest Hemingway

Často nad vším moc přemýšlí

Vysoce inteligentní lidé mají sklon k nadměrnému přemýšlení a analyzování všeho, co se udává v jejich životě a okolí, i mimo materiální svět. Nadměrné přemýšlení může být občas vyčerpávající, zvláště pokud vaše myšlenky vedou k závěrům, které vás trápí a znepokojují. Deprimuje vás to, ale nemůžete si pomoci a musíte nad tím neustále uvažovat bez ohledu na to, jak je tato zkušenost vyčerpávající.

Jejich schopnost analyzování je obrovská. Pravda je však taková, že není nutné věnovat pozornost každé maličkosti a zahlcovat svou mysl negativními myšlenkami. „Nevědomost je blaho“ je rčení, které platí hlavně pro lidi, kteří vidí do duší ostatních a dokáží odhalit jejich skutečné motivy. Svět se bez pochyby zdá být smutným místem obývaným nesprávnými lidmi.

Nemluvě o pocitech, které vás přepadnou, pokud přemýšlíte nad filozofickými problémy, situacemi, které se momentálně ve světě odehrávají a odvěkými otázkami o životě, na které neexistují odpovědi. Naučíte-li se věci ignorovat, budete se cítit bezstarostně, vesele a šťastně.

Mají vysoké standardy

Lidé s vysokým IQ vždy vědí, co chtějí. Nic, co nesplňuje jejich očekávání, je neuspokojí, a proto je daleko těžší je rozveselit. Toto platí jak v kariéře, tak ve vztazích a dalších oblastech, které jsou v životě důležité.

Jak už to v životě chodí, nemůžeme mít vše, co bychom si přáli. Tato odvěká pravda však lidem s brilantní teoretickou myslí uniká. Mají nižší praktickou inteligenci a udržují si idealistický pohled na svět, který jim ve skutečnosti nijak nepomáhá vyrovnat se s tím, jak to na světě chodí. Když tedy zjistí, že realita je v rozporu s jejich očekáváním, jsou velmi zklamaní.

Inteligentní lidé soudí sami sebe příliš přísně

Jeden z důvodů jejich nespokojenosti je ten, že mají sklon být na sebe příliš tvrdí. Nejde jen o jejich úspěchy a nezdary, ale i o každou jejich vlastnost a maličkost. Protože je pro ně hluboké myšlení tak přirozené, podrobně analyzují své chování a jednání a porovnávají je s nejvyššími standardy. I když jde o podvědomou činnost, nabízí jim tato tendence dostatek důvodů k tomu, aby obviňovali sami sebe, i když pro to neexistuje žádný skutečný důvod.

Často si také najednou vzpomenou na něco, co se jim přihodilo kdysi dávno, a připomene jim to špatná rozhodnutí, která v té situaci učinili, což je samozřejmě rozruší a pokazí jim náladu. Pak jen těžko mohou prožít den s veselou náladou nebo v noci pokojně usnout.

Tyto záblesky z minulosti, které člověku připomínají chyby, kterých se dopustil, jsou u inteligentních lidí časté a navozují pocity viny a nespokojenosti. Tyto negativní emoce stačí k tomu, aby štěstí z lidského života vymazaly.

Mají větší ambice

Nemohou se spokojit s tím, čeho v životě dosáhli, protože jejich vysoké IQ jim umožňuje představovat si mnohem vyšší cíle. Neustále hledají vyšší smysl a hlubší význam.

Některé z nich tato intenzivní fantazie zavede až příliš daleko, takže je pro ně nemožné těšit se z dobrých věcí ve svém životě. Obyčejný život se jim zdá příliš nudný, a proto hledají výjimečnost, která ovšem ve skutečnosti neexistuje.

Myslíte si, že tato planeta není vašim skutečným příbytkem, nebo že byste měli žít v jiné době? U inteligentních, hluboce uvažujících jedinců není tento pocit ničím novým. A pokud se vám v hlavě honí takové myšlenky, jen stěží můžete doufat ve štěstí, když nemůžete přijmout svět ani dobu, ve které žijete.

Nemají nikoho, kdo by je ocenil nebo s kým by mohli vést smysluplný rozhovor

Každý z nás si přeje, aby ho ostatní skutečně pochopili, ale inteligentní lidé málokdy najdou někoho, kdo jim rozumí. Pokud kolem sebe máme lidi, kteří nás chápou, polovina stresu z našeho života vymizí. Není nic víc uklidňující, než smysluplná konverzace se stejně smýšlejícím člověkem, který chápe vaše názory a myšlenky, ať už se jedná o osobní život, filozofii, světovou politiku nebo jiné složité otázky.

Ti nejinteligentnější lidé se cítí nepochopeni a osamělí, protože obvykle nikdo nedokáže ocenit, jak hluboce věcem rozumí a jak podrobně je dokáží analyzovat.

Věda dokázala, že chytří lidé nepotřebují ke štěstí společenský kontakt v takové míře, jako lidé s průměrným IQ. I přesto však potřebují poznávat lidi, bavit se a vést příjemné a zábavné rozhovory.

Raději hovoří o smysluplných a fascinujících věcech, než aby mluvili o jídle, počasí nebo plánech na víkend. Pravdou je, že je obtížné najít člověka, se kterým se mohou ponořit do hluboké konverzace. Jde o výsledek materialistické a konzumní společnosti, ve které žijeme.

U chytrých lidí se často objeví psychické problémy

Řada studií zjistila spojitost mezi vysokou inteligencí a duševními onemocněními, jako jsou bipolární porucha a sociální úzkost. Mohli by tyto poruchy být „nežádoucím účinkem“ brilantní mysli? Bohužel to nelze potvrdit, protože lidská mysl stále skrývá řadu záhad, které zatím nebyly odhaleny.

Neznamená to však, že by všichni inteligentní lidé trpěli duševními poruchami. Ale i ti zdraví jsou náchylní k existenciální depresi, která je často způsobena nadměrným přemýšlením o každé maličkosti.

Pokud budete vše neustále analyzovat, přijde čas, kdy začnete uvažovat nad životem a smrtí. Začnete přemýšlet o smyslu života, a v tom okamžiku začnete také přehodnocovat svůj život. Dolehne na vás smutek, a to bez jakéhokoliv zjevného důvodu. (zdroj: www.themindsjournal.com)