Proč se nám do života pletou vtipálkové

"Šprýmař je zároveň tvůrce i ničitel, dává a bere, klame jiné a sám je vždy klamán… Nezná dobro ani zlo, ale je zodpovědný za obojí. Neuznává hodnoty, morálku nebo společnost, je vydán na milost svým vášním a chutím, přesto veškeré naše hodnoty získávají smysl díky jeho činům." – Paul Radin

Jakmile vám šprýmař vtančí do života a začne dělat neplechu, je na čase začít si dávat pozor!

V mytologii jsou šprýmaři znázorňováni jako kejklíři, vtipálci a klauni. Porušují pravidla, věnují se alchymii a magii, jsou jasnovidci a moudří blázni. Z hlediska psychologie jsou šprýmaři zlomyslnými archetypy kolektivního nevědomí, které otřásají starými paradigmaty a nadšeně šťouchají klacky do naší svatouškovské víry a utkvělé samolibosti.

V dnešní době se archetypy šprýmařů stále objevují v našich kulturních mýtech a dialozích. Šprýmaři jsou neustále ztělesňováni do postav, jako jsou Puk (Sen noci svatojánské), Beetlejuice (film Tima Burtona), Maska, Šklíba (Alenka v říši divů), šílený Kloboučník, Jack Sparrow, Joker (z Batmana) a Rumplcimprcampr. V našich vlastních životech, představují šprýmaře třídní vtipálci, anarchisté, komici a šašci, kteří porušují pravidla a vysmívají se světským předpisům a způsobům.

Svým způsobem jsou šprýmaři v reálném životě definitivními trolly. Ničí dualitu, odhalují iluze, napadají světská pravidla a oslavují svaté šílenství. Každá jejich sympatická vlastnost je doprovázena stejně znepokojujícím rysem. Každá forma jejich provokace skýtá skrytou lekci.

Dnes tyto lekce odhalíme.

11 archetypů šprýmařů a jejich šílená moudra

Mé vůbec první šamanistické střetnutí v duchovním světě bylo právě se šprýmařem. Šprýmaři jsou, stejně jako ostatní archetypy v životě, velmi mocní duchovní průvodci a pomáhají nám rozšiřovat své vědomí.

V mém případě se jednalo o starodávného boha Pana – napůl člověka a napůl kozla. Pan směroval mou vizi a během toho neustále drasticky měnil výraz v obličeji mezi šťastným, rozčíleným, smutným, veselým, podezřívavým, zamyšleným, svraštělým, neutrálním, blaženým a divokým. Zatímco jsem sledovala jeho neustále se měnící tvář, vedl mě hlouběji a hlouběji do mého vlastního vnitřního podsvětí, mého vlastního skrytého stínu. Od té doby byl Pan mým hlavním duchovním průvodcem, který mi připomínal, jak je důležité přijmout svého vnitřního šprýmaře a mnohotvárnou přirozenost.

Archetypy šprýmařů se však neomezují pouze na starověkou řeckou mytologii. Ve skutečnosti se vyskytují napříč všemi známými civilizacemi. Šprýmaři jsou lidé i personifikovaná zvířata, napůl lidé napůl zvířata, světské i duchovní bytosti, bozi a bohyně. Přinášejí dary osvícení, hravosti, zjevení, pravdy a rovnováhy.

Jedenáct nejběžnějších známých archetypů šprýmařů zahrnuje:

• Loki (z norské mytologie, jedná se o boha, který na sebe dokázal brát jiné podoby, byl zobrazován jako hravý, nihilistický a sebestředný)
• Anansi (z afrického folkloru, byl záludný, mazaný ale ve výsledku laskavý pavoučí bůh chaosu)
• Kitsune (z japonské mytologie, tito šprýmaři jsou duchové a často se zjevují v podobě inteligentní a zlomyslné lišky)
• Eshu (z nigerijského příběhu, jedná se o záludného boha nejistoty a změny)
• Krishna (hinduistický bůh zobrazován jako svůdná a zábavná nejvyšší bytost)
• Saci (v brazilském folkloru je zobrazován jako jednonohý zlovolný trpaslík)
• Hermes (z řeckých mýtů, byl to mazaný a nenechavý posel bohů)

Mezi šprýmaře z říše zvířat patří:

• Kojot (lze nalézt v mytologii domorodých Američanů)
• Králík (jako například „Br’er Rabbit”, který se objevuje v afroamerickém folkloru)
• Liška (jako například „Kuma Lisa“ z bulharského folkloru)
• Havran (známý mezi domorodými Američany)

Setkání s jedním nebo více šprýmaři se v životě nevyhne nikdo z nás. Přestože je šprýmařova sebestředná a podvodná stinná stránka zjevná, je důležité, abychom rovněž vnímali jejich lekci – jejich bláznivá moudra.

Pravdou je, že v každém z nás je ukryt šprýmař, ať už jsme si toho vědomi nebo ne. Možná proto jsme tak zaujati postavami, jako je Joker nebo šílený Kloboučník.

Všichni jsme uvnitř tak trochu cvoci.

Hluboko uvnitř touží náš šprýmař rozbít tabu, libuje si v destrukci toho, co známe a ničí vetché ideologie. Pokud se nás snaží archetypy šprýmařů něčemu naučit, tak tomu, abychom se uvolnili a nebrali život a sebe sami tak vážně. Pokud se však snažíme popřít bláznivou moudrost šprýmařů uvnitř i vně sebe, začneme být strnulí, tvrdohlaví, úzkoprsí a fádní. Nedokonalosti v maskách, za kterými se skrýváme, začnou být nápadné, jakmile začneme v bolesti a neúspěchu druhých nacházet ošklivý druh potěšení.

Pokud nedokážeme přijmout lekci archetypu šprýmaře, odepíráme si lehkomyslnost a schopnost poznat své stíny. Jakmile se ztratíme v našich povrchních zevnějšcích, nastaví před nás šprýmař zrcadlo. Pokud uvízneme v neznalosti egoismu, naservíruje před nás šprýmař s úsměvem naše chyby na talíři.

Říkalo se, že Krishna jednou tajně ukradl šaty dojičkám, když se koupaly. Jakmile zjistily, co se stalo, prosily ho, aby jim jejich věci vrátil. Krishna je pokáral za porušení slibu o koupaní bez oblečení. Poté je nahé nechal vylézt z vody a hledat své oblečení. Příběh lze vyložit tak, že ženy byly donuceny opustit svůj pocit studu či ego (šaty), čímž si uvědomily své dokonalé božské spojení s Krishnou. Tento příběh, stejně jako mnoho dalších, představuje mocnou nepředvídatelnost šprýmařů.

Moc šprýmařů spočívá v jejich schopnostech přimět nás pochybovat o životě, přijmout nejistotu a vidět vše tak, jak je.

Je jednoduché spadnout do dogmatických pastí a malicherných ideologií na naší cestě k oduševnělému rozvoji. Pokud ve svém životě potkáte klauna, šaška či šprýmaře, který vám otřásá všemi pravidly, nepravdami a iluzemi, kterých se držíte, věnujte mu pozornost! Šprýmař totiž může pomocí alchymie převést váš hněv, svatouškovství a podráždění na humor, smíření, a dokonce i zvědavost, pokud mu to dovolíte.

zdrojový článek: www.in5d.com

překlad: Siw