Vezměme si takový počítač. Obsahuje hardware s harddiskem, obrazovku, klávesnici, případě touchpad či myš. Abychom mohli využívat informace nahrané na harddisku, potřebujeme k tomu zjednodušeně řečeno software. Ten nám pak výsledky, které potřebujeme znát, ukáže na obrazovce. Abychom mohli výsledky měnit, můžeme tak učinit prostřednictvím klávesnice. A tak dále.
Tarot funguje velmi obdobně. Představte si, že veškeré informace o všem, co se dělo, děje a bude dít v našem světě, tedy událostech, myšlenkách, trendech, jsou rovněž uloženy na jakémsi harddisku. Na rozdíl od počítače ovšem není hmotný. Tady se samozřejmě dostáváme na tenký led, jak může být nosič informací nehmotný, ale když připustíme, že majetek, něco tak ryze materiálního, může rovněž nehmnotný, tak bychom měli připustit takřka cokoliv, pokud toho jsme schopni 🙂
Ale pokračujme dále. Vykladač je oním softwarem, který čerpá informace z nehmotného harddisku. Když se na něj vykladač napojí tím, že míchá karty, začnou se požadovaná data v závislosti na otázce třídit. Když jsou utříděná, vykladač dostane povel, že má učinit výstup. Karty vyloží, podobně jako když se něco zobrazí na obrazovce.
Teď ovšem přichází onen kritický moment. Ukáže se nakolik je vykladač schopný data, často poskytnutá jen v náznacích, správně dešifrovat. Musíte vědět, jak nastavit správné kódování, jinak se vám může stát, že informace sdělené klientovi, jsou neurčité či dokonce zmatečné. Zkrátka platí, že nestačí mít kvalitní spojení s harddiskem, když nemáte k dispozici profesionálně vyvinutý a řádně odladěný software.
Jak ovšem rozeznat špatný od dobrého? Musíte tu zkusit. Stejně jako když chcete otestovat nový software, musíte jej spustit na svém počítači. Případně dát na recenze mnoha jiných uživatelů. Záleží na vás. Pokud ovšem neuděláte jedno ani druhé, nikdy nemůžete tvrdit, že onen software je k ničemu. Nebudete to zkrátka vědět. Ale to je přitom to hlavní, co přitom potřebujete. Nikoliv věřit 🙂
Další díl seriálu:
Buďte první kdo přidá komentář