Myslíte si, že se svátek Památka zesnulých stal hodně formální? Tím mám na mysli, zda jej lidé slaví proto, že na hřbitov prostě musí?

Bývávalo, ale časy se mění. Lidé se začali zabývat tím, co je vlastně dušička. Oni sice přinesou květinu na hrob, zapálí světýlko, ale nemyslím si, že v současnosti je svátek jen formální. Lidi se hodně zamýšlejí, co památka zesnulých přináší pro dušičky samotné. Myslím si, že lidé začínají hlouběji uvažovat a postupně docházejí lidi k tomu, že dušičky potřebují jejich vzpomínku. Čistou od srdíčka, takže jim posílají čistou, krásnou energii. Posílají jim světlo, posílají jim lásku. Láska je vlastně jediný stavení kámen. A lidi jim takovou vzpomínkou světlo posílají. A oni mají více takové očisty, pro příští návrat sem na Zemi. Takže už to není jenom o tom, kdo dal lepší květinku, kdo má víc vyzdobený hrob. Je to opravdu o napojení se na bytost, která už tady není. Takže už to není formálností, aspoň ne tolik, jako tomu bylo v předešlých letech.

Ze svého dětství si dobře pamatuji, že to byla právě formalita, kdy rodina prostě řekla: „Musí se tam jít, protože.“ A přitom mi k tomu chyběl nějaký podtext. Dnes už vím, že duchovní. Kdy si myslíte, že došlo ke zlomu?

Takové čistě ryzí napojení se na dušičku přichází s poslední dobou, kdy k nám vstupují energie, které nám otvírají možnost vnímání zcela jiného. Nikoliv toho pozemského, kdo má víc aut a kdo má lepší dům. Naopak lidé začali vnímat jemné vibrace, jemné energie a ty nejsou o hmotě. Jsou právě o napojení se na svého zesnulého blízkého, kterému tím posílají lásku a světlo. Vím, že hodně lidí z duchovna dělá byznys, ale všude se najdou poctiví a nepoctiví. Ale opravdu ony nové povznášející energie umožňují lidem, aby pochopili, o čem to je. Aby pochopili ne hmotu, ale duši.

Občas slýchávám: „Já na hřbitov nepůjdu, pro mne je důležitější, že si na svého blízkého vzpomenu kdykoliv během roku než abych hrob třeba vymydlil.“

Okázalá návštěva hřbitova je hlavně taková pompa. Ale hromadně všichni vědí, že si u hrobu vzpomenou. Ale přesto, jestli já si na toho človíčka vzpomenu doma a zapálím mu svíčku, tak udělám totéž, jako když půjdu k hrobu. Ono světýlko je vlastně daleko víc, než nějaká květinka. Ta je trošku, dá se říct, o té pompě, o tom „Tenhle má víc kytek, já budu mít ještě víc.“ Památka zesnulých by měla být hlavně o vzpomínkách. Důležité je, že si na svého blízkého vzpomínám z čistého srdíčka. S láskou. A nezáleží na tom, zda zapálím světýlko doma, na louce nebo na hřbitově. Je to totéž. Důležité je si vzpomenout.

V roce 2012 se ptal amber.

REKLAMA

Monoatomické zlato rozšiřuje vědomí

MONOATOMICKÉ ZLATO AKTIVUJE DNA Již spící prorok Edgar Cayce hovořil o léčivém použití zlaté vibrační energie jako o léčbě koordinací impulzů v nervovém systému. Doktor Richard Gerber, autor knihy „Vibrační medicína“, říká, že monatomické zlato je produktem, vhodným pro jednotlivce, kteří se chtějí rozvíjet směrem k vyššímu vědomí, samoléčení a jsou na cestě duchovní transformace.  OBJEDNEJTE SI ORMUS  monoatomické zlato POŠTOVNÉ nad 1500 Kč ZDARMA, DÁRKY: nad 2000 korun MACA BIO 100 g, nad 2500 Kč Brahmi extrakt 20%, nad 3000 Kč Kotvičník extrakt 90% 20 g