Co se nám děje či může dít, to může záležet na třech příčinách: na náhodě, na osudu, nebo na naší vůli. Vzhledem k tornu, jací jsme, jsme téměř cele závislí na náhodě.

Osud v plném smyslu slova nemůžeme mít o nic víc, než můžeme mít vůli. Pokud bychom měli vůli, pak bychom již jen díky ní znali budoucnost, neboť bychom svou budoucnost utvářeli, a udělali bychom ji takovou, jakou si přejeme, aby byla.

Kdybychom měli osud, pak bychom také znali budoucnost, protože osud odpovídá typu. Je-li znám typ, je možné znát i osud, tedy jak minulost, tak budoucnost.

Náhody však předvídat nelze.

Člověk je dnes takový, zítra jiný: dnes se mu stane jedna věc, zítra jiná.“ „Nedokážete snad vy předvídat, co se stane každému z nás,“ zeptal se někdo, „jinými slovy, předpovědět, jakého výsledku každý z nás v práci na sobě dosáhne a jestli vůbec má cenu s prací začínat?“

„To není možné říct,“ řekl Gurdžijev. „Budoucnost lze předpovědět pouze lidem. Je však nemožné předpovídat budoucnost pomateným strojům. Jejich směr se každou chvíli mění. Stroj tohoto druhu jde v jednu chvíli jedním směrem a vy sice můžete spočítat, kam až se může dostat, ale o pět minut později jde stroj již úplně jiným směrem a všechny vaše výpočty se ukážou jako chybné.

Proto dříve, než začneme mluvit o poznání budoucnosti, musíme nejprve vědět, o budoucnost koho se jedná. Chce-li člověk znát svou budoucnost, musí nejprve poznat sebe sama. Pak uvidí, zda se vůbec namáhat s poznáváním budoucnosti. Možná, že někdy je lepší ji neznat.

Zní to jako paradox, ale my můžeme plným právem říct, že známe svou budoucnost. Bude naprosto stejná jako naše dosavadní minulost. Nic se nemůže změnit samo od sebe. Kdybychom chtěli studovat budoucnost v praxi, pak se musíme naučit vnímat a pamatovat si momenty, kdy budoucnost skutečně známe a kdy v souladu s tímto poznáním jednáme.

Zhodnocením výsledků pak bude možné ukázat, že budoucnost skutečně známe. V prosté formě se to děje například v podnikání. Každý dobrý podnikatel zná budoucnost. Pokud budoucnost nezná, jeho podnik skončí v troskách.

Při práci na sobě je potřeba být dobrým podnikatelem, dobrým obchodníkem. A znát budoucnost má smysl jen tehdy, když člověk může být svým pánem.

Georgij Ivanovič Gurdžijev (13. ledna 1866 – 29. října 1949) v knize Hledání zázračného – Zlomky neznámého učení od P. D. Uspenského (ich forma)

Ormus aktivuje DNA a zvyšuje inteligenci