Aktuálně

Odkud se bere agresivita a proč vzniká?

Projevy agresivity jsou důsledkem nevědomého potlačování temné stránky lidské duše. Drtivá většina lidí na světě se skálopevně domnívá, že oni jsou oni a nikým jiným. Ve skutečnosti mají zcela falešnou představu o sobě o sobě samých, protože jejich zdánlivě jediná osobnost: 1) se často skládá z mnoha dalších 2) má nad sebou další složku lidské bytosti, která jej více či méně ovládá, aniž by si to daný jedinec byl schopen uvědomit Vše, co nás přesahuje, je nad hranicí našeho chápání.

15. 1. 2017 georg Skryté moudrosti

Podstatou fungování této vyšší složky lidské bytosti v dualitě je její rozštěpení na:

dvě polarity (+-), mocnících či odmocňujících kreativními a destruktivními silami, přičemž ty nemohou již jen ze své podstaty existovat odděleně, ale jedině jako celek
kreativní a destruktivní síly, mocnících či odmocňujících dvěma polaritami (+-), přičemž ty nemohou již jen ze své podstaty existovat odděleně, ale jedině jako celek

Pokud tedy jednotlivé polarity a síly nemohou existovat odděleně, ale jedině jako celek, neustále se musí doplňovat, přičemž se střídají období, kdy mají navrch buď kreativní nebo destruktivní síly, a to ještě v aktivní či pasivní poloze. Zjednodušeně se střídají dvě různá nebe (nahoře) a dvě různá pekla (dole).

nebe + peklo = ráj

Jelikož tato období přesahují dnešní délku lidského života, mnohem snadněji se to dá pochopit na cyklu střídání ročních období.

Iluze souboje dobra a zla

Pokud nám náboženství otevřeně či skrytě přikazují, že máme být „dobří“, abychom potlačovali naši odvrácenou stranu duše, tedy tu „zlou“, tak ta druhá bude tiše trpět.

Tak dlouho, dokud kalich nepřeteče, aby se pak tato energie manifestovala jako agresivní projev. Jeho intenzita je daná stupněm předchozího potlačování temné poloviny. Výjimkou potvrzující toto pravidlo jsou lidé již ze své podstaty „zlí“, protože plní nevědomě funkci otevřeného vyvažování potlačených stránek lidských duší. Česky řečeno – pokud v sobě velká část lidí potlačuje svou temnou stránku, aniž by ji z nejrůznějších osobních důvodů jakkoliv ventilovala, musí ji určitý jedinec či celá skupina jedinců za ně otevřeně projevit. Svým způsobem takový člověk čerpá sílu právě ze svých dárců, kterým libozvučí, že konečně to vzal někdo za správný konec, jelikož oni k tomu nemají příležitost a schopnosti.

Jak z toho ven?

Pokud se nechceme stát věčnými otroky neustálého koloběhu „nebí a pekel“, máme jedinou možnost – návrat do ráje.

Jenže kde a jak jej najít?

Odpověď je velmi jednoduchá – například hledáním vnitřní krásy v nás.

Krása není pozitivní. Prostě je.

Je vysoká, štíhlá tak, že téměř není vidět. Je prakticky nepostřehnutelná.

Pokud se nám přesto podaří ji spatřit, jsme za vodou.

Pokud spatříme svou vnitřní krásu, teprve pak ji začneme vidět ve všech ostatních.

Bez rozdílu inteligence, vzhledu, barvy pleti, vyznání, způsobu života, bohatství, tedy bez rozdílu úrovně vědomí.

Uvidíme jejich světlo.

…

I to je jedním z nekonečně mnoha způsobů, jak vyjádřit bezpodmínečnou lásku. To skutečné božství, možné v každém z nás. Není to lehké, ale pokusme se alespoň o to. Děkuji. GCAT

Protože až se zase někdy budeme procházet temnotou, jedno světlo nám vždy bude svítit na Cestu. To v nás.