Jenže bílé světlo je příliš žhavé, abychom si jej uvědomovali každým okamžikem. Proto my lidé jsme museli své smysly otupit, aby kontakt se skutečným vědomím byl mnohem snadnější. Opustili jsme ráj.

Představme si, že energie, která proudí naším tělem, by byla jako oheň. Čehokoliv bychom se dotkli, cítili bychom tento kontakt jako nesnesitelné pálení.

Proto byly smysly otupeny, abychom mohli žít v zapomnění dál od nekonečného stvořitele. A nejen od něj. Stejně tak od bytostí, které nás měly vyhnat odněkud, čemu se říká Ráj. Odešli jsme jen proto za jeho hranice, abychom se s prosíkem mohli jako marnotratné děti do něj vrátit zpět? Ovšem jedině v případě, pokud vůbec Ráj existoval a není to jen mýtus, jak nás udržet v poslušnosti a především nevědomosti?

Kde je vlastně Ráj?

Slovo ráj v nás má vyvolávat něco zcela konkrétního slastně osvobozujícího. Ale co když je to spíše tak, že čím konkrétněji si jej představujeme, tím jsme blíže a skutečný Ráj uvnitř nás je od nás paradoxně dál a dál?

Jsme naprogramováni, abychom byli skeptičtí. Na co si nemůžeme sáhnout, co nelze prokázat, to zkrátka neexistuje. Paradoxně někde hluboko uvnitř cítíme, že všechno ve vesmíru je stvořeno magickou energií, o níž nikdo neví, kdo stvořil ji.

Tak co bychom chtěli vlastně hledat? Pojďme si proto raději hrát jako malé děti, které nikdy nevyrostou a nikdy nezmoudří. Nebo přece? Kdo se přidá a začne cítit skutečnou realitu, která je tak na dosah, ale my ji nevidíme, protože by nás naprosto pálila vším, co nechceme vědět, vidět, slyšet?

Nás totiž živí strach. Ten máme vždy, když nevíme. Jelikož jsme ale na nevědomosti závislí, stejně tak je pro nás opojnou drogou strach. Neustále se něčeho bojíme. Proč? Že budeme nemocní, nebudeme mít peníze, budeme opuštění a nikdo nás nebude mít rád? A po smrti nás čeká co? Ano, jde jen o odklad.

Ráj najdeme, když odhodíme strach

Takže zdaleka nejlepší se jeví všechny své vnitřní strachy navždy odhodit. Není to jednoduché, já vím, ale proto, že to vím, vám říkám, že přes to nejede vlak.

Chcete pomoci? Co by nám tak mohlo pomoci? Duchovní by řekl, modli se. Jenže žádný kněz nám neřekne, jak se správně modlit, protože nás učí vzývat entitu mimo nás, která ve skutečnosti neexistuje, protože jak by mohla existovat, když tady nikde není?

Takže jedinou pomocí může být modlitba prvních věřících, kteří skutečně věřili, protože byli v kontaktu s těmi, kteří věděli.

Mohla znít třeba takto: „Pane Bože, u-zdrav nás od všech ne-mocí.“

A oni se u-zdravili. Modlili se totiž sami k sobě. Tomu nejvyššímu, kterým jsou uvnitř všichni z nás.

Všichni jsme Jedno. Všichni jsme jeden Ráj.

A to je celé tajemství.

Zkuste to taky.

amber & g.i.

REKLAMA

Monoatomické zlato rozšiřuje vědomí

MONOATOMICKÉ ZLATO AKTIVUJE DNA Již spící prorok Edgar Cayce hovořil o léčivém použití zlaté vibrační energie jako o léčbě koordinací impulzů v nervovém systému. Doktor Richard Gerber, autor knihy „Vibrační medicína“, říká, že monatomické zlato je produktem, vhodným pro jednotlivce, kteří se chtějí rozvíjet směrem k vyššímu vědomí, samoléčení a jsou na cestě duchovní transformace.  OBJEDNEJTE SI ORMUS  monoatomické zlato POŠTOVNÉ nad 1500 Kč ZDARMA, DÁRKY: nad 2000 korun MACA BIO 100 g, nad 2500 Kč Brahmi extrakt 20%, nad 3000 Kč Kotvičník extrakt 90% 20 g