Říká se, že Thovtova kniha je v celé historii lidstva jednou z nejzáhadnějších knih, o nichž se mluví. Údajně se jedná o záhadnou a starobylou knihu patřící Egypťanům a sepsanou starověkým bohem.

Historické záznamy ukazují, že Thovtova kniha je sbírkou egyptských textů sepsaných egyptským bohem písma a znalostí, Thovtem. Kniha mimo jiné obsahuje texty starověkých autorů a označuje se za magickou knihu, která je zřejmě dílem egyptské fikce. Zdá se, že je roztříštěná na svitcích papyru, z nichž většina se vztahuje ke druhému století ptolemaického období.

Thovtova kniha souvisí s pokusem o usmrcení faraóna

Poprvé cituje Thovtovu knihu Turiský papyrus vydaný v Paříži koncem 18. století, který popisuje neúspěšný pokus o usmrcení faraóna za použití kouzel pocházejících z Thovtovy knihy.

Turiský papyrus pochází z Turínského královského papyru nebo také Turínského královského kánonu, což je egyptský rukopis z 19. dynastie, který vyjmenovává všechny egyptské krále. Seznam začíná nejranějšími časy a pokračuje až k vládě Ramsese II. na přelomu 13. století před Kristem. Turiský papyrus tak nepřipomíná Turín pouze svým jménem, ale také dobou svého vzniku.

Existují prý různé verze. Tyto kompilace však vedly k přehodnocení obecně uznávané historie. Jedná se o dialog dvou mluvčích, boha Thóvta a učedníka, který údajně touží po znalostech. S učedníkem však prý mohl rozmlouvat ještě jiný bůh, pravděpodobně Osiris.

Thovtova kniha v porovnání s řeckými hermetickými filozofickými texty

Rámcově lze knihu srovnat s řeckými hermetickými texty. Kniha zároveň líčí rozhovory mezi Thovtem, Hermésem a učedníky. Obsahuje texty, které nejspíš pocházejí z období před prvním stoletím. To by znamenalo, že vznikla ještě před prvními řeckými hermetickými filozofickými texty. Měli bychom také zmínit, že Thovtova kniha obsahuje mnoho jiných textů.

Starověký egyptský kněz jménem Manetho tvrdil, že Thovt je autorem 36 525 knih, ale badatelé jako například Seleukos potvrzují, že existuje pouze okolo 20 000 sepsaných knih. Thovtova kniha se objevuje ve starobylém egyptském příběhu, který pochází z ptolemájského období a vypráví příběh egyptského prince Neferkaptaha, který měl nalézt Thovtovu knihu poté, co byla ukryta na dně řeky Nilu.

Thovtova kniha byla ukryta na dně řeky Nilu, kde ji střežili hadi

Podle některých příběhů byla Thovtova kniha ukrytá a uzamčená v truhlách střežených nepřemožitelnými hady v řece Nil blízko města Koptos. Neferkaptah byl však odvážný a rozhodl se získat knihu zpět. Hady porazil a knihu si odnesl. Thovt ho potrestal tím, že zabil jeho ženu a syna. Neferkaptah spáchal sebevraždu a kniha byla údajně uložena do hrobky spolu s jeho tělem.

Říká se, že o mnoho generací později ukradl Thovtovu knihu z hrobky Setne Khamwas, který o ni musel bojovat s Neferkaptahovým duchem, jenž se jí nechtěl vzdát. Setne se pak zamiloval do ženy, která ho donutila zabít vlastní děti. Později zjistil, že tato žena byla pouhou iluzí seslanou Neferkaptahem a Setne tak knihu raději vrátil zpět do hrobky.

Neferkaptah požádal Setneho, aby našel těla jeho syna a manželky a uložil je k němu do hrobky. Hrobka pak prý byla navěky zapečetěna. Tento příběh je obrazem egyptské víry v to, že znalosti bohů nejsou určené lidem.

Říká se, že každý, kdo četl obsah Thovtovy knihy, načerpal nesmírné znalosti o Zemi, moři, vzduchu a nebeských tělesech, dokázal rozmlouvat se zvířaty, přivést mrtvé k životu a ovládl mnoho dalších schopností. Ve špatných rukou by se kniha stala vskutku velmi mocnou zbraní. (zdroj: disclose.tv)

Legenda o Thovtově knize

Legenda praví, že princ Ramesse Chamuaset pátral v jednom prastarém chrámu po nápisech, které zaznamenávaly kouzla, a ve chvíli kdy už chtěl odejít, se mu zjevil Ra přestrojený za starce a pravil: ,,Pátráš beznadějně po kouzlech, které jsou proti Thovtovým bezmocná…“.

Když Chamuaset zaslechl o nejmocnějších kouzlech, naléhal na starce aby mu řekl, jak se k ním dostane. ,,Povím ti, kde najdeš Thovtovy nejmocnější kouzla. Jsou ve knihách sepsaných Thovtovýma vlastníma rukama, které ukryl v hrobce královského mága Neferoptaha,“ povídal stařec. ,,Za to, že jsem ti řekl toto tajemství, si přeji 100 zlatých a stříbrných nití a tvůj slib, že po mé smrti mi připravíš královský pohřeb.“ Chamuaset dal svůj slib a ještě toho dne vyrazil do pouští hledat hrob Neferoptaha.

Cesta to byla dlouhá a pomalá, ale když Ra proplouval ve své loďce branou západní říše (Říše mrtvých), nalezl Chamuaset hrobku Neferoptaha. Když sestoupil do hrobky, spatřil oltář s knihou a kolem něho stál duch Neferoptaha, jeho ženy a synka. Duchové knihu střežili a proto vyzval Neferoptah Chamuaseta k senetu (hra podobná dámě). Už na začátku začínal Chamuaset prohrávat, tak uchopil knihu a utekl s ní zpět do svého království, kde jí představil svému otci a začal využívat její moc.

Po týdnu se však začalo dít Chamusetovi spoustu nepříjemných věcí, tak se rozhodl knihu vrátit a požádat duchy o odpuštění. Neferoptah a Thovt mu odpustili a Chamuaset se vrátil domů se štěstím a radostí přinášející celému království. (zdroj: wikipedia.org)