U Kozoroha se vyskytují především přednosti i slabosti stáří. V jejich neosvobozeném projevu — tzn. příslušně daleko od doplňujícího račího pólu — nacházíme v symbolice Kozoroha umíněnost stáří, jeho neschopnost přijímat nezaujatě nové zkušenosti, kategorické zdůraznění vlastních, často špatných zkušeností, pesimistické misantropství a zatvrzelou osamělost. Přiblížením ke středu a s přibývající integrací doplňujících račích vlastností, jako je např. otevřenější, nestrannější „dětský pohled“ a přizpůsobení se obětování, si může dopřát otevřenou zralost, v níž navzdory dosavadním zkušenostem nedochází k utrápenému ústupu ani uzavření se okolnímu světu. Naopak zůstává otevřen pro periodické změny života.

Osa Rak/Kozoroh je takzvaná časová osa. Rak symbolizuje minulost ze současného pohledu, zatímco Kozoroh představuje čas v jeho trvání, v jeho věčném postupu od minulosti přes současnost až do budoucnosti. Kozoroh je symbolem věčnosti, nekonečného pomalého tikání věky starých hodin, míjejícího času v přesýpacích hodinách. Kozoroh stojí na začátku své cesty jako člověk bez dětskosti, jehož doba mládí zdánlivě zcela bez účinku míjí. Je stále starý a neví nic o tom, co znamená stálé dětské hraní.

Člověk neznající dětství, zato od začátku — překvapen vážností života — přebírá povinnost. Antika to ilustrovala v mytologii panovníkem Kozoroha Kronem/Saturnem. Tento příběh začíná záhubou kreativity, představované osobou jeho otce Úrána. Úrános byl svým synem Kronem/Saturnem vykastrován srpem žence (ten později zůstal Saturnovým symbolem) a tím připraven o téměř opájející schopnost tvoření.

Před svým zabitím plodil Úrános ve své náhle šílené kreativitě všechna možná bizarní stvoření Tak se stalo Saturnem ovládané znamení Kozoroh symbolem nepřátelství kreativity, nositelem jasného nekreativného pořádku, který nedovoluje žádné výjimky z přísných jednou provždy daných pravidel.

Za druhé nám vypráví mýty o tom, že Kronos/Saturn své vlastní děti hned po porodu polykal ze strachu před proroctvím, že i jeho zbaví vlastní syn moci (Jeho syn Zeus/Jupiter ho skutečně podle předpovědi jako nejvyšší z bohů přemohl a poslal do vyhnanství. Dia zachránila lstí před předurčením osudu jeho matka a Kronova manželka Rhea.)

Toto polykání vlastních dětí ukazuje metaforicky na typicky kozoroží potlačování vlastního dětství ze strachu, že prožíváním dětství ztratí moc a pozici.

Kozoroh 1

Na 1. vývojovém stupni začíná boj o pozici jak poníženým na autoritě závislým tak i bezohledně krutým způsobem. Vlastnost Kozoroha, pohybovat se v jím silně pociťované hierarchii života usilovně nahoru, se zde projevuje sužující závistí k tomu, kdo si polepšil, vynuceným skrblictvím v zájmu materiálního zajištění vlastní pozice, depresívním strachem před chudobou — které se právě proto také často vystavuje — a v úzkoprsé neústupnosti.

Kozoroh 2

Také na 2. vývojovém stupni se projevuje ještě usilovná snaha sloužit nahoru a velet dolů s nadějí, že tímto způsobem lze získat pozici. Zdá se protichůdné, když u tohoto ještě neosvobozeného typu Kozoroha nacházíme na jedné straně vysoko měřítko ke spojení se životem a odpor vůči skoro veškerému živoucímu projevu, ale na druhé straně si cení enormního kariérizmu, což lze vlastně kvalifikovat jako zájem na životě. Může být, že odpověď na tuto otázku lze hledat v hluboce uloženém pocitu méněcennosti a naději, že jako prominent nebude muset bojovat s ostatními. Přesto už zjišťuje, že tato cesta neslibuje žádný úspěch, neboť velké pochvaly jen stěží kompenzují v sobě nesený pocit méněcennosti. Ta se lepí na neosvobozeného Kozoroha často jako skvrna nižšího rodu. Hrůza, když je Kozorohovi na tomto vývojovém stupni propůjčena společenská moc. Stává se s chladným pocitem triumfu výše postaveným, svou úřední pozici si odreagovává na podřízených lidech nebo přinejmenším prezentuje svou moc úzkoprse a autoritativně.

Kozoroh 3

I 3. vývojový stupeň se vyznačuje — i když podstatně slabším — pocitem závistivé emocionální chladnosti, projevovaným vůči ostatním tvrdostí a v úžasném měřítku neschopností se do nich vcítit.

První tři stupně ve vývoji všech znamení zvěrokruhu mají zejména spoustu práce s potvrzováním sebe sama v okolním světě. (Zde jsou jasně vidět paralely s učením o čakrách. První tři čakry, muládhára – základní čakra, swadhistán – sexuální čakra a manipura – mocná čakra mají co dělat s požadavky dominantního ega. Teprve 4. čakrou, anahata čakrou začíná hrát roli téma soucitu a lásky.)

Jen u málokterých se však projevuje tento pud tak silně jako u ještě neosvobozeného Kozoroha. Posedlostí prací (,workoholik`) hledá svoji osobitost a dostává se na vyšší pozice, aniž by přitom dal šanci k profilování i druhým. Přitom mu neumožňuje jeho zemní materialistický přístup žádnou možnost posoudit hodnotu člověka nebo věci.

Určuje vše podle vnějšího titulu a hodnoty značky. Na těch je závislý a proto jim také věří. Hledá své štěstí získáváním těchto etiket. Přechodně by se mu mohlo dařit zakrývat svůj slabý pocit sebeúcty dosažením určitého statutu, což se potom odráží v přehnané sebejistotě. Vytlouká z toho potom patřičný respekt u těch, o nichž se domnívá, že by ho mohli v kariéře předstihnout a válcuje bezohledně okolní svět.

To poslední cítí jeho spolupracovníci přesně tak, protože Kozoroh se většinou řítí jako po koleji. Co nachází ve vyšších stupních vyjádření v podobě přímočarosti a konsekvence, projevuje se zde ještě jako nucený následek jednou předprogramovaného základního chování.

Kozoroh 4

Kozoroh 4 se stává už trochu flexibilnějším, věrným zachované linii. Svou stabilitu hledá ale nadále úzkostně ve formalizmu. Hluboká touha kozorožího principu konat to správné, učit se rozlišovat pravdivé od falešného a pravé od nepravého se ráda orientuje na převládající mínění osob rozhodujících ve společenském okolí.

Rozlišovací kritérium jakosti a hodnoty věcí je pro Kozoroha pevností, s níž může překonávat životní záležitosti. Navzdory všem bouřím života musí už být něčím lepším. Na rozdíl od připravenosti přizpůsobit se nebezpečné zóně se stává připravenost k odporu pečetí kvality. Přesto se začíná Kozoroh na tomto 4. stupni otevírat světu — hlavně pokud se zdá se svou mentalitou vyrovnán. Nejtvrdší strádání má už za sebou, vypracoval si svoji jistou pozici umožňující moc bez dorozumívání s ostatními ovládaném profilově neurotickým strachem.

Možná zde ještě určuje okolí na základě své hierarchické pozice uspořádání společnosti, stále ještě je závislý na titulech a značkách. Na tomto stupni však zkouší přinejmenším hledět za společenskou fasádu lidí a učí vážit si dokonce živé nekonvenčnosti a emocionální spontaneity. Jestliže toto kategoricky odložil na prvních třech stupních jako jako hodnotami pohrdající slabost, pocítí tu a tam jistou touhu po podnětech doplňujících životní kvality a hledá je např. v partnerovi se zdůrazněným znamením Raka. Protože je věčně pod tlakem času a závazků příslušného pólu, přitahuje ho familiární flegmatičnost, připravenost jeho protějšku k přijetí volného času.

Kozoroh 5

Na vývojovém stupni 5 se vylupují přednosti Kozoroha výrazněji. Dosažená pozice zde dává Kozorohovi šanci změnit se z tvrdého, prací posedlého maniaka do klidnějšího pole trvalejší radosti z práce.

Má vysoké nadání pohlížet na práci jako na dar, což přináší radost obzvlášť tehdy, jestliže ji vykonává důkladně a soustředěně. Na tomto vývojovém stupni se projevuje Kozoroh svou kvalitou jako charakterní člověk s pevnou páteří, jako věrný a spolehlivý partner. Z počáteční lakoty se stává při vhodném dávkovaní šetrnost, z bezduché tvrdosti se rozvíjí pocit zodpovědnosti a dobrovolného sebeomezování.

Kozoroh 6

1. vývojový stupeň se svou přeměnou k bezděčnosti se projevuje v symbolice Kozoroha v radosti nad vlastní disciplinovaností, konsekvencí a hlubokou zásadovostí v životě. Počáteční trudnomyslnost a depresívní postoj k životu zde měknou do sladké melancholie, schopnosti neprožívat smutky a světobol jako něco destruktivního, ale jako nutnou, k životu patřící stránku, jež umožňuje opustit pole povrchnosti a vnímat vděčně celou hloubku existence.

Tato vážnost už nepovažuje za‘ nutné opovrhovat současníky, nebo je mentorsky kárat, jak tak často rád činil neosvobozený Kozoroh. Povrchní mluvkové vyhledávají v současnosti mnohem klidněji vznikající životní zážitky, jsou sami ohromeni jejich vzdáleností nebo oněmí z tak úctyhodné hloubky.

Může být, že zde okolí Kozoroha ještě více prořídne a na cestě ho doprovází pouze samota. Dříve, protože odrazoval druhé tvrdostí a bezcitností, nyní, protože ne každý může snést tolik zásadní a opravdové zralosti.

Přesto se necítí Kozoroh na tomto stupni následkem karmického zákona „akce rovná se reakce“ okolním světem odstrkován, naopak začíná oceňovat osamělost jako životní kvalitu. Vytváří přece prostor pro ještě větší koncentraci a klid.

Kozoroh 7

Kozoroh 7 rozvíjí tuto schopnost ještě dále. Obzvláště pak směřuje k nejkrásnější formě upřímnosti. Pokud byla jeho zásadovost dříve zbraní proti okolnímu světu, zde se plně vyvíjí upřímnost jako prohloubený způsob hry.

Osvobozený Kozoroh může být považován za symbol skromnosti, za člověka, jenž ani sobě ani druhým nemusí určovat žádné hranice, protože poznal a akceptoval své lidské hranice. To je moudrost, jež neobsahuje ani soužení ani rezignaci. Přináší pokoru se vzpřímeným držením. Tak vzniká zásadovost, jež nekráčí životem nepoddajně a zatvrzele, jako ve strachu prvních vývojových stupňů, ale ve vší své upřímnosti se umí měkce a flexibilně přizpůsobit požadavku doby.

Chování už není pokorné ani nepřístupně pyšné, podrobuje se moudrosti života podle motta „svoboda je rozumná nutnost“.

Kozoroh 8

Tak nachází osvobozený Kozoroh konečně na 8. vývojovém kroku svůj střed jako čistý, jasný a tichý člověk. Stojí ve světě jako gotická katedrála, jako památník snahy po vyšším, vážný a prostý. Věčný ve své pravdě, jež není podmaněna módnímu trendu života, a navzdory těžkým zkušenostem vyznává i ve své zralosti otevřené dětské oči.

Nalezl svůj domov v dimenzi popsané výstižně zenovým mistrem Sosanem. Na otázku žáka, co je esence života, měl odpovědět: „Sedím zde na svém kameni, jen pro mě samého“.“

Sedím zde na svém kameni, zcela – tedy v totalitě pouze a jednoduše sedět, za zen v nejvyšší formě – pro mně. Pro koho jiného? S jasným poznáním, že pro druhé to nemusí být nic podstatného, že každý má jít svou vlastní cestou, zcela sám. Sám, to znamená jeden se vším, žádná nejednotnost, žádné oddělování od tvoření, pravá zkušenost ryzího bytí.

z knihy Štěstí a seberealizace v horoskopu od Nicolause Kleina, vydané v roce 2000 nakladatelstvím Volvox globator