Jestliže se Rak vyznačuje dětskou přizpůsobivostí a plytkou měkkostí ještě nezpevněných kostí, pak jeho protiznamení Kozoroh tvrdne v neosvobozeném stavu do drobivě vysušeného zpevněného skeletu. Když dítě rak ještě bezmocně leze, a snaží se, zbytečně, samo postavit, neosvobozený Kozoroh ustrne v jednou přijatém rigidním stanovisku a snaží se mu, při chybějící flexibilitě, přizpůsobit změněné podmínky. Dětský rak žije zcela v zajetí nálad a pocitů, nezahrnuje časový faktor do svého života jako danou strukturu, Kozoroh tendenčně zachycuje zkušenosti z minulosti a strach před nejistou budoucností, která hrozí potlačit poskytnutou jistotu programovanou kreativitou. V rozpětí této osy se nyní realizuje vývojová cesta Raka.

Rak 1

Na 1. vývojovém stupni se vyznačuje ještě velmi patrnou nadměrnou nesamostatností. Je vyjádřena totální závislostí na rodinných strukturách nabízejících ochranu, ale neumožňujících poznání cesty k emancipaci.

Jako výraz parádního znamení mateřské ženskosti charakterizuje tento stupeň stav fatální symbiózy s matkou. Nemožnost existovat sám, být odkázán na zaopatření a výživu od druhých. Pokus o emancipaci je na tomto vývojovém stupni předurčen ke ztroskotání, jako předčasný porod. Proto se nechá až ponižovat, aby neohrozil svou úplně nesamostatnou existenci.

Rak 2

Rak 2 prožívá symbiotickou závislost ještě hodně silně, což se projevuje bezcharakterním přijímáním rodinného okolí. Tato pasívní lhostejnost je sice menší než na prvním stupni, přesto zde ještě schází kultivace poctivého smyslu pro rodinu. Klevetivé sloupky ho fascinují ze sentimentální účasti, ne ze zvědavosti jako Blížence.

Tímto se může Rak na jedné straně podělit o jemu dosud nedostupnou sféru prominentů (Kozoroh) a objevit s nimi pár podobností. Křehkost idyly rodinné zahrádky zde ještě musí pokládat za blízký cíl hodný úsilí, aby se necítil stísněn zajetím rodinného klanu. Žádná cesta nevede ani k sousedským zákonům malého města projevovaným účastenstvím na životě sousedů pohledem za záclony.

Vzdálený Saturn Kozoroha se vyskytuje v těchto regionech znamení Raka pouze ve formě uplatnění, jež zamítá každou odchylku od dodržování určené úlohy v rodině. Lze se domnívat, že závislý na ochraně ztrácí potřebu závislosti, pokud by chtěl měnit pravidla hry zaběhnutého stereotypu.

Rak 3

Také Rak 3 ještě rád setrvává v dětském chování očekávajícím opatrovníka. Újma zapříčiněná vlastní osobou je vnímána méně než újma způsobená symbiotickým partnerem. I zde ještě, i když mnohem méně než v předchozích vývojových stupních, dochází k náladovosti, pokud ostatní nenaplňují jeho vlastní očekávání. Toto chování má tak dominantní vliv, že se mohou sotva prosadit ideje, že lze vlastním chováním — nezávisle na druhých — pozitivně ovlivnit situaci.

Tolik typicky račí a na vyšším vývojovém stupně tak význačné „my" je zde stále ještě prožíváno jako závislá participace na životě partnera nebo rodinného okolí. Chopí-li se iniciativy, pak mnohem víc s intencí změnit druhého, než aby pracoval na sobě. Stínová strana participujícího života spočívá právě v hledání vlastní hodnoty (typicky mateřské) „v zárodku" než v sobě samém. Nemusí to být přitom bezpodmínečně vlastní zárodek, může to být dokonce vlastní partner, „z něhož se může vyklubat něco chytrého" a na jehož významu se tak lze podílet.

Rak 4

Na 4. stupni rozvíjí rak na principu symbiotické závislosti pomalu schopnost účastenství, aniž by chtěl být jako dosud silně ovlivňován druhými nebo se nechal sám ovlivňovat. Přibývá schopnost ohraničení rozlišení vlastního světa pocitů od okolního. Má možnost vnímat se ve svých pocitech jako svébytné individuum a nepřizpůsobovat se náladě okolí. Navzdory stoupající vnímavosti pro atmosféru nepřipadá si už rak 4 tolik jako hrací míč světa, ale rozlišuje vlastní city od druhých. Tak se může rozvinout jeho „já" a začít emancipace.

Rak 5

Rak 5 se vyznačuje tím, že navzdory nalezené svébytnosti zůstává obzvlášť obětavým člověkem. Jeho schopnost participace už nespočívá v závislosti, ale ve spojení s přírodou a zvláštním vědomým přístupem k Zemi. Z náladového, dětského chování se stalo na tomto stupni nadání chápat kosmos jako dítě, akceptovat své závazky k přírodě, trochu chápat své podřízení vůči přírodě a považovat se za její součást. Výše uvedené „my" se projevuje na tomto stupni v osvobozené formě společenského vědomí — nejen ve vztahu k sociálnímu chování, ale i ve větší souvislosti s nadřazenými organizačními strukturami života (koloběh přírody atd.).

Rak 6

6. vývojový stupeň přináší — jako i v předcházejících znameních — první příznaky autotelického, bezděčného chování, což v račí symbolice znamená: být matkou kvůli mateřství, být dítětem kvůli dětství. Jestliže se mu podaří nabídnout se starostlivou náchylností pomoc člověku, začíná růst vnitřní uspokojení nedbající na díky nebo pozitivní reakce druhých.

Už neočekává potvrzení nebo vděčnost, protože ho uspokojuje vlastní obsah tohoto chování. Sebeobětování už není akt martýria vydírajícího druhé utrpením, ale naplňující potvrzení. I dětskost je prožívána jako nestranná příchylnost, jako obdarování životem samým i přesto, že přináší člověku těžkosti.

Rak 7

7. stupeň jako prohlubující stupeň autoteliky a bezděčnosti propůjčuje Rakovi nadání pohlížet na danou skutečnost jako na skutečnost danou osudem k léčení sudby. Zde se vytrácí ve 4. vývojovém stupni tak důležité rozlišování mezi cítěním vlastním a okolního světa.

Vzniká vysoký dar soucítění ztělesněný v buddhistické etice centrální hodnotou. Tam znamená: „Soucítění a moudrost jsou dvě strany téže mince." Bez daru soucítění není moudrost.

Rak 8

V 8. a posledním vývojovém kroku se stává schopnost račí participace něčím, co lze chápat jako reflektující vědomí: Nefalšovaný odraz pravdy. Od této schopnosti už neexistuje žádný další krok k hlubšímu porozumění zákona podmíněného vzniku: „Pouze, když jsi ty, jsem i já." Je zde pouze zdánlivě nepatrný rozdíl od začátečního Raka, prožívajícího bezpodmínečnou závislost na rodině a partnerovi. Nyní ale, na osvobozeném stupni, prožívá vše bez odporu jako oddanost tvoření a v obrácení věty: „Protože jsem já, jsi také ty." Božskost v prastarém aspektu ženy — Matky, matrix, Marie, je vyjádřena manifestace božského ve viditelném světě.

z knihy Štěstí a seberealizace v horoskopu od Nicolause Kleina, vydané v roce 2000 nakladatelstvím Volvox globator