Herpes virus má spojitost s Alzheimerem

Výsledky založené na testech mozkové tkáně skoro tisícovky lidí byly pro výzkumníky překvapením. U jedinců v raném stádiu Alzheimerovy choroby se totiž mnohem častěji než u zdravých lidí vyskytovaly dva konkrétní kmeny viru herpes.

Vědci se však nemohou shodnout na tom, zda jsou viry spíše spouštěčem, nebo jsou mozky lidí směřující k Alzheimerově chorobě zkrátka jen náchylnější k infekci.

„Genomy těchto virů jsme zaznamenali u zhruba 30 % mozků postižených Alzheimerem. U kontrolní skupiny byly prakticky nezjistitelné,“ říká spoluautor studie a profesor neurologie Sam Gandy.

Studie zároveň naznačuje, že přítomnost virů herpes v mozku by mohla ovlivňovat nebo řídit aktivitu různých genů spojovaných se zvýšeným rizikem propuknutí choroby.

Vědci původně herpes viry nehledali

Vědci nezamýšleli hledat vazbu mezi viry a demencí. Spíše doufali, že najdou geny, které byly v mozku lidí s nejranějšími stádii Alzheimera neobvykle aktivní.

Když však porovnávali mozkovou tkáň lidí s ranými stádii Alzheimerovy choroby s tkání zdravých jedinců, nejzřetelnější rozdíly nebyly v aktivitě lidských genů. Ale v aktivitě genů dvou konkrétních kmenů viru herpes. Hojnost virů navíc souvisela se stádiem klinické demence.

„Neměli jsme v úmyslu hledat viry, samy na nás vyskočily,“ říká Ben Readhead, vedoucí autor studie a asistující profesor arizonské státní univerzity.

Gandy říká, že zpočátku byli z výsledků založených na vzorcích tkání z mozkové banky v Mount Sinai překvapení a skeptičtí. A tak studii opakovali se vzorky z dalších dvou mozkových bank.

Celkem prozkoumali přes šest set mozků vykazujících známky Alzheimerovy choroby a více než tři stovky zdravých kontrolních vzorků. Zaznamenali však naprosto stejné geny.

„Snažili jsme se být ve svých interpretacích konzervativní. Opakovali jsme pokusy se vzorky ze tří různých bank. Musíme však uznat alespoň ten fakt, že mozky postižené chorobou skutečně nesou tyto viry,“ dodává.

Herpes viry Alzheimera posilují

Vědci nemohou dokázat, zda viry aktivně přispívají k nastartování nemoci. Objevili však mechanismus, který by za propuknutí choroby mohl být zodpovědný. Zjistilo se, že některé geny viru herpes posilují aktivitu několika známých genů Alzheimerovy choroby.

Vědecký ředitel výzkumu Alzheimerovy choroby ve Velké Británii David Reynolds říká, že se jedná o významný prvek. „Dřívější studie nasvědčovaly tomu, že mezi viry a Alzheimerovou nemocí by mohlo existovat spojení. Ale tato detailní analýza lidské mozkové tkáně posouvá výzkum dané oblasti ještě dále.

Poukazuje na spojení mezi viry a aktivitou genů zapojených do Alzheimerovy choroby, změnami v mozku, molekulárními signály a symptomy spojenými s chorobou.“

Ostatní vědci jsou však skeptičtější. Genetik John Hardy z univerzity College v Londýně říká, že existují rodiny s mutacemi specifických genů, u jejichž členů choroba nevyhnutelně propukne. Podle něj je ale těžké sloučit to s hledáním příčin. „Měli bychom být při výkladu těchto výsledků nanejvýš opatrní,“ upozorňuje Hardy.

Nositelem Herpes virů je skoro každý

Zmíněné viry se nepodobají virům nachlazení. Ale spíš mnohem běžnějším formám viru herpes – oparu, který normálně nezpůsobuje žádné problémy. Jeho nositelem je skoro každý. Studie rozhodně nenaznačuje, že Alzheimerova choroba je nakažlivá a přenosná jako virus, nebo že nachlazení zvyšuje u lidí riziko demence.

V Česku postupně přibývá lidí, kteří trpí demencí. Od roku 1990 se počet nemocných zdvojnásobil, překročil už 150 000. V roce 2020 by pacientů mohlo být přes 180 000, v polovině století pak ještě o 200 000 víc. Důvodem je stárnutí společnosti. Vyplývá to ze zpráv o stavu demence, které v roce 2017 vydala Česká alzheimerovská společnost. Péče o nemocné ale v Česku proti vyspělým zemím zaostává.

Navzdory stovkám testovaných léků v průběhu uplynulé dekády se účinná léčba zatím nenašla.

„Ačkoliv naše zjištění možná otevírají dveře objevu nových léčebných možností tam, kde již stovky pokusů selhaly, nemění naše poznatky o rizicích a sklonech k této nemoci, ani možnosti současné léčby,“ dodává Gandy.

Hannah Devlin, Guardian