Jednorožci se proháněli pláněmi Kazachstánu

Zprvu vše nasvědčovalo tomu, že jednorožec sibiřský, vědeckým názvem Elasmotheriusm sibiricum, vyhynul na Sibiři přibližně před 350 000 lety. Nově nalezené zkameněliny jsou však důkazem, že tento tajemný tvor se na Zemi vyskytoval mnohem déle, než se vědci původně domnívali a že jeho domovem byly až do doby před 26 000 lety části Kazachstánu. Sibiřský jednorožec byl ve skutečnosti obrovský nosorožec a právě on mohl být podkladem pro příběhy o jednorožcích, které dnes zná téměř každý.

Tento objev naznačuje, že „jednorožec“ – dorůstající do velikosti mamuta a vážící až pět tun – nalezl útočiště na západě Sibiře, kde s největší pravděpodobností žil zároveň s lidmi.

Podle vědců se lidé rozšířili do různých částí Asie přibližně před 50 000 lety a poté, o 15 000 let později, se usadili i v oblasti, která je dnes součástí Sibiře.

Doktor Andrei Shpanski, paleontolog na Tomsk State University řekl: „Jih západní Sibiře byl s největší pravděpodobností útočištěm, kde tito nosorožci mohli v porovnání s ostatními oblastmi přežít nejdéle.“ „Další možností je, že mohl na určitou dobu migrovat i do jižnějších oblastí.“

Malba vyobrazující Elasmotheriusm sibiricum, autor Heinrich Harder. Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci objevili zkamenělé pozůstatky lebky tohoto obrovského zvířete poblíž vesnice Kozhamazhar v oblasti Pavlodar Priirtysh na severovýchodě Kazachstánu. Je zajímavé, že pozůstatky sibiřského jednorožce byly nalezeny vedle zkamenělin pravěkých bizonů a mamutů.

Podle vědců zkoumajících nalezené zkameněliny mohlo toto zvíře dorůstat délky až 4,6 metrů a výšky kolem 2 metrů. Podle nich se jednalo o druh pravěkého nosorožce, který však dorůstal daleko větších rozměrů než nosorožec srstnatý žijící v této oblasti ve stejné době.

Vědci sice neobjevili samotný „roh“ sibiřského jednorožce, ale podrobné zkoumání lebky naznačuje, že kostnatý výběžek mohl být základnou pro keratinový roh. Podle vědců mělo zvíře dlouhé nohy, díky kterým mohlo běhat podobně jako dnešní kůň a ne jen neohrabaně klusat, jako to lze vidět u dnešních druhů nosorožců po celém světě.

Doktor Shpanski a jeho tým použili radiokarbonovou metodu datování, pomocí které zjistili, že zkamenělina je stará 26 038 roků – zvíře tedy bylo pozoruhodně mladé.

„Jednalo se s největší pravděpodobností o velmi velkého samce velmi pokročilého věku,“ řekl doktor Shpanski.

„Rozměry tohoto nosorožce patří k největším, které byly v literatuře popsány a proporce jsou typické,“ dodal.

Doktor Shpanski se domnívá, že zvířata vyhynula v důsledku klimatických změn na Sibiři. Nejedná se o jediný případ, kdy vědci objevili poslední „útočiště“ obřích druhů z doby ledové. Studie byla zveřejněna v časopise American Journal of Applied Sciences.

zdrojový článek: www.ancient-code.com

zdroje: www.thescipub.com

překlad: Siw