Lidé nejsou masožravci ani všežravci, zde jsou důkazy

V oblasti antropologie, biologie a dalších věd je mnoho odborníků, kteří vytvářejí povědomí o tom, že starověcí lidé nebyli zase až takovými konzumenty masa, jak nám je vyobrazuje vzdělání hlavního proudu. Vyvstává tak otázka, odkud se tato myšlenka vzala.

Lidé si nechali vymýt mozek

Ostré kamenné nástroje a špičáky, jaké najdeme třeba u goril (což jsou mimochodem býložravci, nikoliv vegani, jak uvádí originální článek, poznámka EŽ) mohlo vést k závěrům, které přetrvaly po mnoho let, ale podle mého názoru je odpověď docela jasná: marketing velkých producentů potravin. Velcí producenti potravin stejně jako velké farmaceutické společnosti mají obrovskou moc, obzvláště nad zdravotními regulačními úřady.

Výsledkem je, že nám doslova vymyli mozek, abychom si mysleli, že současná stravovací doporučení jsou vlastně zdravá a podložená vědou a historií. Nejspíš nás oklamali a nové informace a metody testování pomáhají vyvrátit tyto závěry, které jsou v lidech hluboce zakořeněné.

Nejnovější pokroky v technologii a vědě umožnily zjistit, že v místech, kde starověcí lidé žili, se hojně vyskytují mikroskopické fosilie rostlinné potravy, což nepřímo poukazuje na veganský jídelníček. Navíc analýza zubů, kostí, DNA a stolice starověkých lidí přinesla značné důkazy o tom, že mnoho starověkých lidí a starověkých druhů podobných lidem jedlo zejména rostlinnou stravu.

Lidé jsou uzpůsobeni ke konzumaci rostlin

Jedním z těchto odborníků je Dr. Christina Warinner, která získala titul Ph.D. na Harvardu v roce 2010 a postdoktorální zkušenostina Univerzitě v Zurichu (2010-2012) a Univerzitě v Oklahomě (2012-2014). V roce 2014 se stala vedoucí profesorkou výzkumu a docentkou antropologie na Univerzitě v Oklahomě (2012-2014) a v současnosti vede oddělení Mikrobiálních věd na Institutu Maxe Plancka pro zkoumání lidské historie.

Její práce dospěla k některým velmi zajímavým zjištěním a závěrům:

“Lidé nemají žádné specializované genetické, anatomické ani psychologické přizpůsobení ke konzumaci masa. Je to právě naopak. Máme mnoho přizpůsobení ke konzumaci rostlin.” (Dokument Game Changers)

Hlouběji se tomuto tématu věnuje ve své prezentaci na mezinárodní konferenci Výživa v medicíně z roku 2016 a v této TEDX přednášce. Hovoří k různým bodům, vysvětluje svou výzkumnou analýzu starověkého střevního mikrobiomu a mnoho dalšího.

Lidé mají dlouhý trávicí systém

Také nadnáší skutečnost, že náš zažívací systém je zcela jasně zkonstruován k trávení rostlin a vlákniny, jež vyžadují delší čas zpracování a nikoliv k trávení masa. Střeva jsou mnohem delší než u masožravých živočichů a skutečnost, že v rámci našeho zažívacího systému neexistuje žádné přizpůsobení ke konzumaci masa živočichů, představuje zásadní bod.

Dr. Warinner poukazuje na mnoho dalších bodů svého výzkumu. Například jak si lidé neumí vytvářet vlastní vitamín C, který je jedním z mnoha faktorů naznačujících naši závislost na rostlinné stravě kvůli nutnosti přijímat z ní určité vitamíny. V mase není nic, co bychom nenašli v rostlinné stravě. Někdo by možná mohl poukázat na vitamín B12, ale vitamín B12 nevytvářejí živočichové.

Vitamin B12 zvířata nevytvářejí

Vitamín B12 vytvářejí bakterie, jež jsou součástí stravy všech živočichů. Nacházejí se v půdě a ve vodě. Stejné je to s proteiny. Všechny proteiny pocházejí z rostlinných zdrojů. Odsud je získávají všechna zvířata, která lidé jedí. V době před průmyslovou zemědělskou výrobou získávali lidé a zvířata vitamín B12 ze zbytků hlíny na rostlinné potravě nebo pitím vody ze sladkých vod.

V důsledku zamoření spodních vod pesticidy a mimo jiné také chlorováním vody byla bakterie B12 ve sladké vodě z velké části vymýcena. Dokonce i zvířatům z farem se musí vitamín B12 uměle přidávat do potravy. Jak masožravci, tak vegetariáni a vegané mají obvykle nízké hladiny vitamínu B12. Jeho množství v organismu tedy s konzumací masa nemá souvislost.

Dalším běžným argumentem je, že maso potřebujeme kvůli esenciálním aminokyselinám. To zkrátka není pravda, protože existuje hned několik rostlinných zdrojů, které všechny potřebné aminokyseliny obsahují.

Maso a růst mozku spolu nesouvisí

Růst objemu lidského mozku se také přičítá masu, avšak výzkum ukazuje, že “vzhledem k tomu, že neexistuje příliš silné spojení mezi konzumací masa a růstem mozku, vědci hledají jiné možnosti. Rostlinná strava hraje u moderního člověka – lovce a sběrače – důležitou úlohu, domníváme se proto, že hnacím faktorem při zvětšování mozku je rostlinná strava a posun v druzích rostlinné potravy.” – Nathaniel J. Dominy

“Náš mozek prahne po glukóze. Žádný jiný zdroj energie neumí využívat. No a maso není moc dobrým zdrojem glukózy. Abyste měli takto velký mozek, musíte jíst něco jiného. A nejúčinnějším způsobem, jak získat glukózu, je jíst sacharidy.” Dr. Mark Thomas, genetik, Londýnská univerzita (dokument Game Changers)

A znovu – stačí, když si prostudujeme lidskou anatomii a zdá se, že jsme předurčeni ke konzumaci rostlin a “podstatné důkazy ukazují, že zástupci rodové linie vedoucí k lidem se živili rostlinnou stravou.” (zdroj)

Lidé byli v minulosti spíše vegany

Dá se to shrnout tak, že většina starověkých lidí a humanoidů byla především vegany. Někteří maso jedli, avšak mnozí ne. Například neandrtálci ve Španělsku podle studie zveřejněné v časopise Nature nejedli maso vůbec.

I když tedy někteří maso jedli, nešlo o jídelníček, kterému by dominovalo maso. Skupina výzkumníků publikovala v časopise American Journal of Physical Anthropology studii, v níž se píše:

“Navrhujeme, aby živočišné proteiny byly celkově méně důležité a obzvláště to platí u interpretací neolitických farmářů. Znamená to, že měli ve stravě vyváženější poměr rostlinných a živočišných proteinů, což svědčí o strategii smíšené existence.” (Zdroj)

Článek Roba Dunna psaný pro časopis Scientific American s názvem “Lidští předkové byli skoro všichni vegetariáni” zachází v této problematice z evoluční perspektivy do hlubších detailů a přináší několik bodů na téma přizpůsobení vývoje našich střev vegetariánské stravě.

Změna nastala před 3,5 milión lety

Skvělý článek, na který bych chtěl poukázat, pochází od geochemika Thure Cerlinga z univerzity v Utahu, který stojí v čele velmi čerstvých studií, jež ukazují, jak první lidé a jejich předci a příbuzní podstoupili překvapivou změnu jídelníčku před nějakými 3,5 miliony lety. Tehdy vyměnili jídelníček podobný tomu opičímu sestávající převážně z listů a ovoce za jídelníček založený na trávách a šáchorovitých rostlinách. Přikládá k tomu názornou časovou osu a přehled, které jsou dostupné zde.

Snažím se jen ozřejmit skutečnost, že ve vědecké literatuře je velmi dobře zakotveno, že starověcí “předci” podobní lidem jedli převážně stravu založenou na rostlinách.

Pozor na „vědce“, kteří lžou za peníze živočišného průmyslu

“Vzhledem ke zdrcujícím vědeckým důkazům o příčinách mnoha z nejběžnějších smrtelných chorob jsem zjistil, že masný, vaječný a mléčný průmysl skrytě financují studie, které tyto důkazy popírají a informaci o jejich financování uvádějí titěrným písmem na konci dokumentů. Jednou z najatých společností placených za tyto studie je Exponent, Inc.

Tato společnost na objednávku tabákového průmyslu pracovala na popření spojitosti mezi pasivním kouřením a rakovinou. Již více než 50 let společnost Exponent generuje studie, které zpochybňují zdravotní rizika všeho možného – od azbestu a arsenu přes rtuť až po výživu zvířat. – James Brett Wilks, britský profesionál smíšených bojových umění v důchodu, producent a vypravěč dokumentu The Game Changers.

“Tento vzorec krásně funguje pro prodejce potravin, funguje krásně pro prodejce léků k léčbě nemocí způsobených špatnou stravou a funguje pro média, která nám každý den mohou předkládat nový příběh o jídelníčku. Avšak navzdory těmto příspěvkům v našich zmatených médiích je zde masivní shoda o základech podpory zdraví a vždy se jedná o jídelníček… V každé populaci, v každém výzkumu, je to vždy jídelníček s převahou rostlinné stravy. – Dr. David Katz, zakládající ředitel Výzkumného centra prevence na univerzitě v Yale (Dokument The Game Changers.)

Konzumace živočišných potravin zkracuje život

Vezměte si například mléko. Většina lidí na planetě má laktózovou intoleranci z určitého důvodu. V některých částech světa má laktózovou intoleranci 90 až 100 procent populace (zdroj). Lidé jsou jediným živočišným druhem, který po odstávce od kojení pije mléko a jediným živočišným druhem, který pije mléko jiného zvířete. Obelhává nás marketing potravinářského průmyslu? Proč se jídelní doporučení po celém světě mění směrem k většímu podílu rostlinné stravy? Je to proto, že věci se mění.

Nedávná studie vedená výzkumníky z Kalifornie a Francie zjistila, že masný protein je přímo spojen s velmi významně zvýšeným rizikem srdečních chorob, zatímco proteiny z ořechů a semen jsou pro lidské zdraví prospěšné.

Studie nese název “Schémata konzumace rostlinného a živočišného proteinu jsou úzce spjata s úmrtností v důsledku kardiovaskulárních chorob: 2. kohorta zdravotní studie adventistů.” Jednalo se o společný projekt výzkumníků z Univerzity veřejného zdraví Loma Linda v Kalifornii, AgroParisTechu, a Institut National de la Recherche Agronomique v Paříži ve Francii. 

Uveřejněna byla v časopise International Journal of Epidemiology. Výzkumníci zjistili, že lidé konzumující velké množství masného proteinu, což u mnoha lidí představuje normu, reprezentovali vzorek lidské populace s 60 procentním nárůstem kardiovaskulárních chorob, zatímco lidé, kteří získávali velká množství proteinu z ořechů a semen měli 40 procentní úbytek kardiovaskulárních chorob. 

Konzumace živočišných potravin vede k nemocem

Ve studii se podrobilo analýze 81000 účastníků. Autoři zdůrazňují, že oni i jejich kolegové již dlouhou dobu tušili, že protein z ořechů a semen chrání proti srdečním a cévním onemocněním, zatímco masný protein, obzvláště protein z červeného masa, toto riziko zvyšuje. A měli pravdu.

Nedostatečný příjem proteinů je pro tělo škodlivý, jeho přílišná konzumace však také. Ve Spojených státech představuje příjem průměrného všežravce více než 1,5 násobek optimálního množství proteinu a většina tohoto proteinu pochází ze živočišných zdrojů. Je to špatná zpráva, protože přebytečný protein se často ukládá jako tuk. Tento uložený živočišný protein přispívá k přibývání na váze, srdečním chorobám, cukrovce, zánětům a rakovině. Avšak znovu opakuji. Platí to pouze pro živočišný protein.

Studie shrnuje, že:

Spojení mezi faktory “masného proteinu” a “proteinu z ořechů a semen” a kardiovaskulárními výsledky bylo přesvědčivé a nelze jej připisovat žádným přidruženým živinám považovaným za důležité pro kardiovaskulární zdraví. Za zdravý jídelníček lze tedy považovat takový, který je založený na proteinových zdrojích s nízkým podílem proteinu pocházejícího z masa a vysokém příjmu rostlinného proteinu z ořechů a semen.

Lidé na rostlinné stravě žijí déle

Ve studii z roku 2015 uveřejněné v časopise Cell Metabolism  jedna ze studií poukazuje na to, že: 

Myši a lidé s deficiencemi receptoru růstového hormonu IGF-1 vykazují významný úbytek nemocí spojených se stárnutím. Vzhledem k tomu, že omezení proteinu snižuje aktivitu GHR-IGF-1, prověřovali jsme spojení mezi příjmem proteinu a úmrtností. Respondenti (n=6 381) ve věku 50-65 let, kteří uváděli vysoký příjem proteinu, měli 75% nárůst celkové úmrtnosti a čtyřnásobný nárůst úmrtnosti na rakovinu a cukrovku během následujících 18 let. Tyto spojitosti se vytratily nebo zmírnily, pokud byly zdroje proteinu rostlinné.

Vyšší hodnoty IGF1, které také hodně klesají při půstu, korelují s množstvím nemocí. A opět. Protein tyto hodnoty zvyšuje, avšak jak výše zmíněná studie uvádí: “Tyto spojitosti se vytratily nebo zmírnily, pokud byly zdroje proteinu rostlinné.”

Mnoho studií ukázalo rozdíl mezi zvířecím a rostlinným proteinem. Další výborný příklad pochází od Colina Campbella, emeritního profesora nutriční biochemie na Cornellově univerzitě, jehož pokusy na laboratorních myších ukázaly, že růst rakovinných buněk lze zapínat a vypínat pouhou změnou množství živočišného proteinu obsaženého v jejich stravě. Šlo o obrovský objev s vlivem na jídelníček milionů lidí. Výsledky jeho práce, známé jako “Čínská studie” se podařilo zopakovat a potvrdit.

Tento trend se s růstem své popularity těší zároveň i většímu vědeckému zájmu.

Lidé přecházejí na veganství především ze zdravotních důvodů

Ve Velké Británii se nyní už nejméně 542 000 lidí stravuje veganským způsobem, když v roce 2006 bylo veganů jen 150 000, a dalších 521 000 vegetariánů doufá, že sníží svou konzumaci živočišných produktů. Je zřejmé, že veganství se stalo jednou z nejrychleji rostoucích voleb životního stylu. (zdroj)

“Protein ve vašem jídelníčku nemusí pocházet pouze z masa. Rostoucí množství důkazů svědčí o tom, že snížení množství masného proteinu a zvýšení rostlinného je zdravější způsob, jak se stravovat. Jídelníček s jakýmkoliv druhem masa zvyšuje v porovnání s vegetariánským jídelníčkem riziko srdečních chorob a rakoviny.” Dr. Deepak Bhatt, profesor Harvardské lékařské fakulty a šéfeditor novin Harvard Heart Letter (Zdroj)

Novější studie výzkumníků z Harvardské lékařské fakulty sledovala více než 130 000 lidí po dobu 36 let, zaznamenávala nemoci, životní styl, jídelníčky a úmrtnost. Zjistili, že nahrazení 15-19 g živočišného proteinu (ekvivalent jednoho párku) luštěninami, ořechy a dalšími rostlinnými proteiny významně snižuje riziko předčasné smrti.

Cukrovka je zhoubou lidstva

Jen v Americe se přibližně 40 % populace nachází v předcukrovkovém stádiu. To znamená miliony lidí. Mnoho studií ukázalo, že červené a zpracované maso (které je podle Světové zdravotnické organizace odnedávna také spojováno s rakovinou) a živočišný protein obecně zvyšují riziko vzniku cukrovky typu 2. U všežravců je riziko vzniku cukrovky v porovnání s vegany dvojnásobné. Jiná studie zjistila, že maso na talíři nejméně jednou týdně po dobu 17 let zvýšilo riziko cukrovky o alarmujících 74 %. V následné studii se zjistilo, že zvýšená konzumace červeného masa o více než půl porce za den měla úzkou spojitost s téměř 50% zvýšením rizika onemocnění cukrovkou v následujících čtyřech letech.

Konzumace masa obzvláště zvyšuje riziko vysoké zánětlivosti v těle, což může vést k mnoha krátkodobým i dlouhodobým zdravotním důsledkům.

Chronický zánět bývá mimo jiné spojován s aterosklerózou, infarkty, mrtvicemi, cukrovkou a autoimunitními chorobami.

Rostlinná strava působí protizánětlivě

Jídelníčky založené na rostlinné stravě jsou naopak přirozeně protizánětlivé. Je to proto, že obsahují protizánětlivé látky (oproti nasyceným tukům, endotoxinům a dalším toxinům, jež uvolňují bakterie z živočišných produktů). Vícero studií ukázalo, že lidem, kteří přejdou na rostlinnou stravu, se dramaticky sníží úroveň C-reaktivního proteinu (CRP), který je indikátorem zánětu v těle.

Dalším značně rizikovým faktorem srdečních potíží je vysoký cholesterol v krvi. Nasycené tuky, které se převážně vyskytují v mase, sýrech, drůbeži a různých dalších živočišných produktech, dramaticky ovlivňují úrovně cholesterolu v krvi. Avšak když lidé přestoupí na rostlinný jídelníček, jejich krevní cholesterol významně poklesne, jak ukázalo několik studií.

Studie potvrdily, že rostlinná strava utváří zdravý střevní mikrobiom. To je jen další z mnoha důvodů, proč se vědci a lékaři stávají velkými obhájci rostlinné stravy. Vláknina v rostlinné stravě pomáhá prosperovat užitečným bakteriím, které jsou ve střevech nezbytné. Mléčné výrobky, vejce a maso na druhou stranu podporují růst bakterií způsobujících nemoci.

Konzumace masa vytváří ve střevě toxiny

“Význačné studie ukázaly, že když všežravci jedí cholin a karnitin (obsažené v mase, drůbeži, plodech moře, vejcích a mléčných výrobcích), střevní bakterie vytvářejí látku, která se v játrech přemění na toxický produkt s názvem Trimetylaminoxid (TMAO). TMAO vede ke zhoršování cholesterolových plaků v našich cévách a zvyšuje riziko srdečního infarktu a mrtvice.

Je zajímavé, že lidé na rostlinné stravě vytvářejí po snězení jídla obsahujícího maso jen velmi málo nebo žádný TMAO, protože mají úplně odlišný střevní mikrobiom. Změna našeho střevního bakteriálního vzorce zabere jen několik dní. Rostlinný jídelníček tedy začíná být prospěšný opravdu rychle!”

MUDr. Michelle McMacken

Závěrem

Informace uvedené v tomto článku jsou jen zlomkem povědomí. Je vcelku jasné, že většina lidí, kteří chodili po Zemi před námi, jedla spoustu rostlin a z nějakého důvodu se o tom historie nezmiňuje. Zároveň je zřejmé, že převažující konsenzus s ohledem na celkové lidské zdraví hovoří o tom, že na rostlinách založená strava je nejlepší, obzvláště v boji proti mnoha nemocem, zatímco živočišné jídelníčky jsou přesným opakem. Nehledě na to, že přispívají k ničení planety. A co víc, mnoho zvířat trpí. Živočišný průmysl je odvětvím, které zcela postrádá soucit a empatii, tedy faktory, které je potřeba na Zemi vrátit.

Nakonec jde jen o informaci a v některých případech, když dojde na jídelníček, mnoho lidí může reagovat podrážděně. Obzvláště když ta informace nesouhlasí s tím, čemu po mnoho let věřili. Nejlepší je zachovat si otevřenou mysl. (collective-evolution.com)