Mozek a myšlení ovlivňují bakterie v našem střevě

V hradbách našeho trávicího systému se nachází střevo, nebo také „druhý mozek“, obsahující bakterie, které dokážou pomáhat s vytvářením struktury našeho mozku.

Jak ukázaly poslední studie, tyto bakterie navíc ovlivňují naši náladu, chování a duševní zdraví, například pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby.

Jak naše střeva komunikují s mozkem

Webová stránka LabRoots zdůrazňuje digitální inovace ve vědecké spolupráci a učení.

Ve své infografice s názvem „Mohou bakterie komunikovat s vaším mozkem? Vaše mikroby a duševní zdraví“ ukazuje, jak komplikovaně je mozek propojený s trávicím systémem.

Střevo je schopné komunikovat s mozkem prostřednictvím bloudivého nervu – lebečního nervu, který se táhne od mozku, přechází přes srdce, jícen a plíce a pokračuje až k břišní dutině – známého jako osa střevo-mozek.

90 % vláken v tomto nervu přenáší informace ze střeva do mozku.

Tato komunikace se odehrává prostřednictvím molekul, které jsou vytvářeny střevními bakteriemi, a pak vstupují do krevního řečiště. Tyto molekuly jsou natolik silné, že během experimentů dokázaly změnit chování myší.

Krev uvolňuje neuroaktivní složky a hormony, které vstupují do krve a pokračují do mozku.

Lidské tělo má zhruba dvě kila střevních bakterií.

Když začnou být v nerovnováze, může to vést k následujícím nežádoucím symptomům:

• plynatost
• nadýmání
• průjem
• bolest kloubů
• přibírání nebo úbytek hmotnosti
• bolesti hlavy
• vyrážky
• problém s pamětí
• bolestivá menstruace
• únava
• špatný spánek

Co způsobuje nerovnováha prospěšných a škodlivých střevních bakterií?

Nerovnováha střevních bakterií, známá jako „dysbióza“, se spojuje s celou řadou psychiatrických a neurologických poruch, jako je:

• autismus
• úzkost
• deprese
• stres
• mnohé další

Dokonce může hrát úlohu při neurodegenerativních onemocněních, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba.

To naznačuje, že žaludeční anebo střevní potíže mohou být u člověka příčinou úzkosti, stresu a deprese. To se potenciálně týká prozánětlivých stavů vyvolaných bakteriální nerovnováhou na povrchu anebo uvnitř těla.

Kromě toho existuje výzkum, který naznačuje, že manipulování se střevními bakteriemi může jistým způsobem vytvářet modely chování vztahující se k úzkosti a depresi.

Jedna studie z roku 2013 zjistila, že nahrazení střevních bakterií úzkostlivých myší bakteriemi odvážných myší, vedlo k tomu, že myši začaly být méně úzkostlivé a více společenské.

Fungovalo to i obráceně – odvážné myši se staly plachými potom, co dostaly bakterie úzkostlivých myší, a agresivní myši se uklidnily potom, co vědci pomocí změny stravy pozměnili skladbu jejich střevních bakterií. Podávali jim probiotika anebo antibiotika.

Závěr

Toto propojení střeva s mozkem má několik důsledků, jako třeba možnost prevence a zároveň léčby neurologických a neuropsychiatrických onemocnění skrze střevní zdraví.

Ukazuje nám to, že mít zdravé střevo může být totéž co mít zdravou mysl. (zdroj: medicaldaily.com, zpracovalo: vylectese.cz)