Myšlenky, které nechceme, mozek potlačuje

Někdy na nás útočí nechtěné myšlenky na nepříjemné vzpomínky, obrazy nebo obavy. Když se to stane, může se nám vybavit vzpomínka, na kterou myslíme stále znovu. I když bychom raději nechtěli. Pokud se nám takto vybavují příjemné vzpomínky, je to v pořádku. Avšak pokud je téma nepříjemné nebo traumatické, naše myšlenky mohou být negativní. Mohou v nás vyvolávat obavy nebo přemítání nad tím, co se stalo. A navracet nás k dané události.

“Naše schopnost ovládat vlastní myšlenky je pro náš pocit pohody zásadní,” vysvětluje profesor Michael Anderson z oddělení pro lékařský výzkum Rady pro vědu a mozek z univerzity v Cambridge.

Nechtěné myšlenky způsobují psychické nemoci

“Když je tato schopnost narušena, způsobuje to jedny z nejvíce vysilujících příznaků psychiatrických nemocí. Vtíravé myšlenky, obrazy, halucinace, přemítání a patologické a přetrvávající starosti. To vše jsou klíčové příznaky takových duševních onemocnění jako je PTSD, schizofrenie, deprese a úzkost.”

Profesor Anderson přemýšlí o naší schopnosti zasáhnout a zastavit vybavování určitých vzpomínek a myšlenek s cílem potlačit fyzické jednání. “Pokud nebudeme schopní ovládat své jednání, nebudeme schopní přežít,” říká.

“Máme mnoho rychlých reflexů, které jsou ve většině případů bezvýznamné. Avšak někdy jsou potřebné. Abychom ovládli své jednání a nenechali jej proběhnout. Musí existovat podobný mechanismus, který nám pomáhá přerušit přísun nechtěných myšlenek.”

Přední část mozku zvaná prefrontální kortex je známá tím, že hraje klíčovou roli při ovládání našeho jednání. Nedávno se ukázalo, že podobně důležitou roli hraje při potlačení našich myšlenek.

Prefrontální kortex funguje jako hlavní regulátor, který ovládá ostatní oblasti mozku. A sice motorický kortex ovládající jednání a hipokampus zodpovědný za vzpomínky.

Experiment odhalil, jak nechtěné myšlenky ovládají mozek

Ve výzkumu, který byl v listopadu 2017 uveřejněn v časopise Nature Communications, využil tým vědců vedený Dr. Taylorem Schmitzem a profesorem Andersonem úkol známý jako “procedura myšlení/nemyšlení”. Aby identifikoval nové významné mozkové procesy umožňující prefrontálnímu kortexu úspěšně potlačit naše myšlenky.

V tomto úkolu se účastníci učí spojit si sérii slov s párovými slovy, jež spolu však jinak nemají žádnou souvislost. Například utrpení-šváb a mech-sever. V další fázi vědci účastníky požádají, aby si při zeleném signálu vybavili párové slovo nebo ho při červeném signálu potlačili. Jinými slovy – když se ukáže slovo “utrpení” v červeném poli, účastníci se mají dívat na toto slovo, ale nemyslet na párové slovo “šváb”.

S využitím kombinace funkčního zobrazování magnetickou rezonancí a spektroskopické magnetické rezonance se vědcům podařilo pozorovat, co se děje v klíčových oblastech mozku ve chvíli, kdy se účastníci studie snažili potlačit své myšlenky. Spektroskopie umožnila vědcům měřit i mozkové chemické procesy a nejen mozkovou aktivitu, jak je to při zobrazovacích studiích obvyklé.

Profesor Anderson, Dr. Schmitz a jejich kolegové ukázali, že schopnost potlačit nechtěné myšlenky spočívá na neuropřenašeči. Jde o mozkovou chemikálii, která umožňuje zprávám přecházet mezi nervovými buňkami, známé jako GABA.

GABA je hlavním “potlačujícím” neuropřenašečem v mozku a pokud jej vypustí jedna nervová buňka, může tím dojít k potlačení aktivity dalších napojených buněk. Anderson a kolegové přišli na to, že koncentrace GABA v hipokampu – klíčové oblasti mozku související s pamětí – předznamenává schopnost člověka blokovat proces vybavování myšlenek a jejich navracení.

Neuropřenašeč je zásadní při potlačování myšlenek

“Vzrušující na tom je, že začínáme být velmi konkrétní,” vysvětluje. “Dříve jsme mohli pouze říci, že “tato část mozku působí na jinou”, avšak nyní můžeme určit, které neuropřenašeče jsou pravděpodobně důležité a jako výsledek vyvodit roli inhibičních neuronů při procesu potlačování nechtěných myšlenek.”

“Tam, kde se dřívější výzkum soustředil na prefrontální kortex – tedy na velící středisko – jsme ukázali, že se jedná o neúplný obrázek. Potlačování nechtěných myšlenek je mnohem spíše o buňkách uvnitř hipokampu – “nohách na zemi”, které přijímají příkazy z prefrontálního kortexu. Pokud jsou armádní pěšáci špatně vybaveni, nemohou dobře plnit rozkazy svých velitelů.

Vědci zjistili, že dokonce i ve vzorku zdravých mladých jedinců měli lidé s menším množstvím hipokampální GABA (s méně efektivními “pěšáky”) menší schopnost potlačit hipokampální aktivitu prefrontálním kortexem a proto byli mnohem méně úspěšní při potlačování nechtěných myšlenek.

Tento objev může odpovědět na jednu z dlouho nezodpovězených otázek o schizofrenii. Výzkum ukázal, že lidé postižení schizofrenií mají “hyperaktivní” hipokampus, což koreluje s vtíravými příznaky jako jsou halucinace.

Posmrtné studie ukázaly, že inhibiční neurony (používající GABA) v hipokampu těchto jedinců jsou poškozeny, což nejspíš prefrontálním kortexu ztěžuje regulaci aktivit v této struktuře. Naznačuje to, že hipokampus selhává při potlačování nezdárných myšlenek a vzpomínek, které se mohou projevovat jako halucinace.

Za všechno mohou geny?

Jak říká Dr. Schmitz: “Genetické vlivy a vlivy prostředí, jež stojí za vznikem hyperaktivity v hipokampu, mohou být základem celého spektra poruch, jejichž společným příznakem jsou vtíravé myšlenky.”

Studie ukázaly, že zvýšenou aktivitu v hipokampu lze zaznamenat u široké škály duševních poruch jako je PTSD, úzkost a chronická deprese. Přičemž každá z nich zahrnuje patologickou neschopnost ovládat myšlenky, jejímž projevem jsou přemrštěné obavy nebo přemítání.

Ačkoliv studie nezkoumá žádnou okamžitou léčbu, profesor Anderson věří, že nabídne nový přístup ke zvládání vtíravých myšlenek u těchto poruch. “Většinou jsme se zaměřovali na zlepšení fungování prefrontálního kortexu,” říká. “Avšak naše studie naznačuje, že pokud zlepšíme aktivitu GABA v hipokampu, může to lidem pomoci zastavit nechtěné a vtíravé myšlenky.” (zdroj: technologynetworks.com)