A ačkoliv to není pravidlem, zdá se, že tento trend přetrvává i do dospělosti. Jediné, na čem se vědci opravdu shodují, je, že láska rodičů je často stejná ke všem jejich dětem, ať je to nejmladší nebo nejstarší sourozenec.
Jsou jiné faktory, které vstupují do hry a které ovlivňují vývoj dítěte a hrají důležitou roli v tom, jak jsou inteligentní a jak se chovají.
Zjištění ukázala, že prvorozené děti měly větší tendenci počínat si odmalička lépe při kognitivních hodnoceních v porovnání s jejich mladšími sourozenci.
Vlastně se zdá, že propast mezi nejstaršími a nejmladšími sourozenci se věkem dokonce zvětšuje a po dosažení školního věku zůstává relativně konstantní.
Nejstarší sourozenec mívá nejvyšší IQ
Během studie výzkumníci hledali důvody tak velkého rozdílu v inteligenci a jejich zjištění byla relativně zajímavá. Zdá se, že rodiče se při svém prvním dítěti nejvíce snaží.
Prvorozeným dětem se již během kojení dostává více mentální a fyzické stimulace.
Navíc u prvorodiček je nižší pravděpodobnost kouření či konzumace alkoholu, neboť nechtějí nijak ublížit svému dítěti.
Na druhé straně se zdá, že když mají rodiče více dětí, v některých těchto zábranách kladených na své chování, poleví, nebo dalším dětem nevěnují tolik pozornosti jako prvnímu.
Není to tím, že by tyto mladší děti měli rádi méně, je to jen tím, že to všechno už absolvovali u prvního dítěte a mají pocit, že při dalších dětem mohou trochu zvolnit.
Také to neplatí u všech rodičů, někteří mají možná sklon řídit se při všech svých dětech stejnými „pravidly“.
Jiné vlivy, které má pořadí narození
Kromě inteligence to může ovlivnit i osobnost dítěte.
Toto se obvykle projevuje ve formě lepších vůdčích schopností, větší ctižádosti a pocitu odpovědnosti než u mladších sourozenců.
Prostřední sourozenci mají často lepší vyjednávací schopnosti a umí dělat skvělé kompromisy. Nejmladší děti se zas často projevují jako šarmantnější, kreativnější a manipulativnější.
Další studie
Studie z roku 2015, zveřejněná v časopise Journal of Human Resources, není první, která dospěla k podobným závěrům.
Průběžný národní průzkum mládeže, dětí a mladých dospělých z roku 2014 sledoval tisíce teenagerů ve věku od 14 do 21 let a mladých dospělých, aby zachytil historii jejich zaměstnání, příjmu a úrovně vzdělání.
Snažil se mezi pořadím narození a úspěchem najít případné vztahy, když budou děti starší.
Klíčem obou těchto studií je, že nejstarší dítě je často moudřejší a úspěšnější než jeho mladší sourozenci, vydělává více peněz a častěji získává vedoucí pozice.
To však neznamená, že prostřední a nejmladší sourozenci nemohou dosáhnout těchto úspěchů. To znamená, že trendy potvrzují toto zjištění. Nakonec přece závisí na každém dítěti, kam to v životě dotáhne. (zdroj: shareably.com, Zpracovala: vylectese.cz)
Buďte první kdo přidá komentář