Neurony v mozku mohou růst až do devadesáti

Tělo má úžasnou schopnost regenerace. Téměř s každou újmou si poradí, když mu dáme příležitost. Zlomená noha dokáže velmi dobře srůst. Spadneme-li z kola, odřenina je do několika dní pryč. Stejně tak záděr nebo řezná rána. Ovšem nervová tkáň v mozku (neurony) se po úrazu nikdy dokonale nezahojí.

Vědci se dlouho domnívali, že důvodem, proč nervová tkáň špatně dorůstá, je, že produkce nových mozkových buněk neboli neurogeneze je nejvyšší v embryonálním stadiu člověka. A s narozením se tento proces více méně zastavuje. A že v dospělosti nové neurony už prostě nepřibývají.

Až ve druhé polovině 20. století odborníci přišli na to, že se nové buňky rodí v mozku po celý život. Laboratorní testy prováděli vědci v minulosti na různých zvířatech. A výsledky z výzkumu na odlišných tvorech měly proto odlišné závěry.

Nová studie, vedená Dr. Marií Llorens-Martínovou z univerzity v Madridu však zjistila, že dospělý lidský mozek je schopný za určitých podmínek produkovat nové mozkové buňky dokonce až do desáté dekády života. Důvodem proč některé vědecké týmy došly v minulosti k jiným závěrům podle Llorens-Martínové spočívá v přípravě vzorků tkání. „Studium lidského mozku není jednoduché a tak se často stane, že různé laboratoře dosahují rozdílných výsledků v dané problematice,“ vysvětluje Llorens-Martínová.

Neurogeneze není proces, který probíhá u všech lidí stejně. I u jinak zdravých jedinců neprobíhá tvorba nových mozkových buněk identicky. Schopnost produkce nových neuronů je narušená například u lidí, kteří trpí Alzheimerovou chorobou (AD – z anglického Alzheimer’s disease). A právě snížená produkce neuronů by u pacientů mohla odhalit blížící se nástup této choroby.

Stárneme a s námi i náš mozek

Vědecký tým doktorky Llorens-Martínové prováděl studii na vzorcích mozkové tkáně 58 lidí. Ti se různili ve věku, který se pohyboval od 43 do 97 let. Testu se účastnili jak zdraví lidé, tak i pacienti s AD. Obecně s věkem dochází k poklesu neurogeneze, nicméně nové a dospělé neurony se stále objevují v mozcích dospělých osob a to i ve vyšším věku. Ve všech věkových skupinách obsahovaly zdravé mozky více zralých neuronů než u pacientů s AD. Avšak neurogeneze byla u nich stále patrná. Dokonce také ve vzorcích od 97letého pacienta, uvedla Llorens-Martín.

Hipokampus, je klíčové místo v mozku, které je uložené pod oběma mozkovými polokoulemi a má tvar mořského koníka. Hraje důležitou roli při uchovávání informací, v procesu učení, schopnosti si pamatovat. Znalost této oblasti pomáhá vědcům pochopit i příčinu některých duševních nemocí. Je to také místo, které je podle Martínové jednou z nejvíce postižených oblastí nemocí AD. Proto vědci chtěli přijít na to, zda mozky postižené AD jsou schopné neurogeneze.

Proč jsou mozkové neurony důležité

Studie, kterou vedla Dr. Martínová, a kterou zveřejnila publikace Přírodní medicína (Nature Medicine), se zaměřuje na tu část mozkového hipokampu, která plní funkci hlavního „nosiče informací“ (gyrus dentatus). Dle jejich zjištění se v této části odehrávají procesy, které kdyby se daly neinvazivně a včas detekovat, pomohlo by to zpomalit progresi Alzheimerovy choroby.

„Je před námi stále spousta práce. Stále nevíme, proč v některých částech mozku dochází k množení nedospělých neuronů a proč v jiných naopak „spí“. Neumíme vysvětlit, proč neurogeneze probíhá i u dospělých. Víme, že nová tvorba neuronů u hlodavců ovlivňuje paměť a reguluje náladu. Ale stále nemůžeme potvrdit, zda se totéž děje u lidí,“ dodává Dr. Martínová.

Průkopníkem výzkumu neurogeneze byl v roce 1962 Joseph Altman, který prováděl testy na potkanech. Svou prací prokázal, že v některých částech mozku evidentně vznikaly nové buňky. Byla to hlavně oblast hipokamu, v němž se mimo jiné ukládají vzpomínky a zážitky. Ovšem jiný vědec Pasko Rakicov prováděl pokusy na makacích a ten podobnou metodou pro změnu dokázal, že se v mozcích nic takového neděje. A tedy že nové neurony nevznikají. Celá vědecká oblast se přikláněla k závěrům Rakovice. Až po 40 letech přišel švédský badatel Peter S. Eriksson s důkazem, který dal Josephu Altmanovi za pravdu. Dokázal to posmrtnou analýzou mozků lidských pacientů.

zdroje: technologynetworks.com prirodovedci.cz wikiskripta.eu memory.biomed.cas.cz