Článek, který je plný složitých výrazů, nákresů a grafů, popisuje přístroj nazývaný „nooskop“. Tento přístroj, navržený v Rusku před pěti lety, studuje „kolektivní vědomí lidstva“ a zaznamenává „mimo jiné, nespatřené.“ Síť „kosmických skenerů“ monitoruje změny v „biosféře“.

„Neexistuje způsob, jak prokázat, že svět, na který jsme zvyklí – který známe díky zraku, sluchu a doteku – existuje ve skutečnosti, a ne pouze v naší představivosti,“ uzavírá článek publikovaný v roce 2012 ekonomickým časopisem Issues of Economy and Law.

Anton Vaino dnes zastupuje jednu z nejvyšších pozic v ruské byrokratické hierarchii. Jeho vzestup byl stejně rychlý jako nečekaný, když Putin zarazil veškeré pozorovatele Kremlu tím, že vyměnil blízkého spojence a politického veterána Sergeje Ivanova mladší a méně známou osobou.

O 44letém Vainovi víme, že je vnukem bývalého šéfa estonské komunistické strany. Mluví plynně anglicky a japonsky, byl diplomatem, poté, na konci 90. let 20. století, pracoval na ruském velvyslanectví v Tokiu a následně na ruském Ministerstvu zahraničí. Od roku 2003 budoval kariéru jako šéf oddělení prezidentského protokolu, kde měl na starosti rozvrhy a podobné otázky řízení.

Ruští představitelé popisují Vaina jako efektivního a loajálního úředníka a Putinovu osobní volbu jakožto náčelníka Generálního štábu. Podle neznámých zdrojů citovaných v hospodářském deníku Vedomosti, je Vaino „skvělým úředníkem“. Jeden ze zdrojů mluví o „přátelské osobnosti“ a tvrdí, že nový muž Kremlu je znám pro svůj skromný způsob života, což je v oblasti vysokých pozic ve státní správě rozhodně neobvyklé.

Získání titulu

Není neobvyklé, aby ruští představitelé fušovali do akademických činností – získání titulu byl dlouhá léta povinný rituál. Putin, premiér Dmitrij Medveděv a desítky vládních ministrů nastavili tento trend, který následují i úředníci na nižších pozicích. „Pro některé je získání akademického titulu nutnou podmínkou pro postup na kariérním žebříčku,“ říká Sergej Parkhomenko , spoluzakladatel Dissernetu, online skupiny bojující proti intelektuálním podvodům. „Pokud jste například obvodním prokurátorem a chtěli byste se stát městským prokurátorem, musíte mít doktorát. Není to psané pravidlo, ale tak to prostě funguje,“ řekl Parkhomenko týdeníku Moscow Times.

Podle deníku Kommersant publikoval Vaino řadu článků s ekonomickým tématem v Issues of Economy and Law v době mezi prosincem 2011 a květnem 2012, kdy byl v čele vládního personálu. V roce 2013 údajně Vaino získal ekonomický titul, podobný magisterskému titulu, po napsání a obhajobě disertační práce o průmyslu v oblasti nerostných surovin. Články v odborných časopisech, včetně výše citovaného, byly, zdá se, odrazovým můstkem k sepsání disertační práce. Každý, kdo se v Rusku snaží získat takovýto titul, musí publikovat články v podobných časopisech.

Parkhomenko však argumentuje, že Vainova kariéra nezávisela na získání titulu. Pro představitele, jako je on, jde o záležitost prestiže. „Je to jako mít určitý automobil, oblek určité značky, žít ve vile na určitém místě, vlastnit nemovitost v zahraničí a podobně. Pro tyto lidi jde o součást ‚sady pro úspěšného člověka‘,“ říká aktivista.

Jeden z diagramů v článku o „nooskopu“, který by se měl týkat ekonomiky.

„Aboriginální věda“

Funkcionáři málokdy píší disertační práce sami, spíše opisují práce jiných. Dissernet je zvláště činný v boji proti intelektuálním podvodům u vědeckých prací. Obvykle se zaměřují na plagiátorství. V tomto případě již pouhá volba tématu článku vyvolala mediální bouři.

„Část o ‚nooskopu‘ – ať už ji ve skutečnosti napsal kdokoliv – nemá nic společného s vědou,“ říká Kirill Martynov, profesor filosofie na Vyšší škole ekonomické v Moskvě. „Není ani jasné, ke které oblasti odborných znalostí ji lze přiřadit. V podstatě je to hloupost. Z hlediska ruského jazyka tato slova dávají smysl, ale z hlediska vědeckého – nikoliv,“ řekl Martynov týdeníku Moscow Times.

Článek postrádá mnoho formálních charakteristik vědecké práce, jako je koherence, logika a uvádění zdrojů u faktů. „Místo toho článek používá napůl mystické pojmy a fakta, které nelze ověřit nebo prokázat,“ říká profesor filosofie. „Například tvrdí, že „nooskop“ má 50 patentů, ale k žádnému není uveden autor.“

Podle Martynova takový článek spadá do trendu nazývaného „aboriginální věda“. „Aboriginální věda znamená, že lidé imitují vědeckou činnost a používají platformy, které nemají nic společného s mezinárodní vědou, ale jsou vhodné k dosažení jejich cílů,“ tvrdí.

„Tento článek není ani zdaleka vědecký,“ souhlasí Alexander Etkind, renomovaný kulturní historik. Současně se podobá utopii jako žánru. „Článek vzbuzuje naději, že něco nového změní kvalitu vlády. Nový přístroj vyvinutý podle mýtických protokolů a patentů má ovládat věci, které ovládat nelze: internet, trh, život,“ řekl Etkind týdeníku Moscow Times.

Již dříve v pondělí kontaktovala BBC Russia jednoho z Vainových spoluautorů, Viktora Sarayeva, a požádala o objasnění „nooskopu“.

Odpověď byla strohá a neúplná: „Newton vynalezl dalekohled, Leeuwenhoek vynalezl mikroskop a my jsme vynalezli nooskop – přístroj hmotného internetu, který skenuje transakce mezi lidmi, věci a peníze,“ odepsal Sarayev zpět BBC a odmítl poskytnout o přístroji více informací.

„Důležitější otázkou je, zda to skutečně Anton Vaino, šéf prezidentova štábu, napsal,“ říká Mikhail Gelfand, prominentní biolog a spoluzakladatel Dissernetu.

„Pokud opravdu stojí za tímto deliriem, pak je to docela děsivé,“ řekl Gelfand týdeníku Moscow Times. „Pokud se pouze podepsal pod práci jiných lidí, máme tu další problém. Znamená to, že žijeme v zemi, kde šéf prezidentské administrativy může se zavřenýma očima podepsat jakoukoliv absurditu.“

zdrojový článek: www.themoscowtimes.com

15. srpen 2016 – 20:19 – aktualizováno: 19. srpen 2016 – 10:57 – autorka Daria Litvinova