Střevní mikroflóra je poškozena traumaty z dětství

“Mezi běžné potíže, s nimž děti přicházejí do ordinace lékaře, jsou střevní problémy,” říká autorka studie a profesorka psychologie Nim Tottenham. “Naše zjištění naznačují, že střevní příznaky u dětí mohou být varovným signálem budoucích emocionálních zdravotních potíží.” Střevní mikroflóra se pak vyvine nezdravým způsobem.

Vědci již dlouho upozorňovali na silné spojení mezi střevy a mozkem. Předchozí výzkum ukázal, že až u poloviny dospělých se syndromem dráždivého tračníku (IBS) byla hlášena anamnéza traumatu nebo zneužívání. Výskyt byl dvakrát vyšší než u pacientů bez IBS.

“Úloha traumatu při vzrůstající náchylnosti vůči příznakům gastrointestinálního i duševního zdraví je u dospělých dobře známá. Avšak u dětí málo prostudovaná,” říká vedoucí autorka studie Brdiget Callaghan z Kolumbijské univerzity.

Studie na zvířatech navíc prokázaly, že strádáním vyvolané změny střevní mikroflóry – komunity tělních bakterií, jež regulují mnoho procesů od trávení až po funkce imunitního systému – ovlivňují neurologický výzkum. Avšak žádné podobné studie na lidských dobrovolnících neproběhly.

Střevní mikroflóra trpí strádáním v dětství

“Naše studie je jednou z prvních, která spojuje narušení dětského gastrointestinální mikroflóry v důsledku strádání v rané fázi života s mozkovou aktivitou v oblastech spojených s emocionálním zdravím,” říká Callaghan.

Výzkumníci čerpali z dat od 115 dětí adoptovaných z dětských domovů nebo pěstounské péče přibližně ve 2 letech nebo později a od 229 dětí vychovávaných biologickými pečovateli. Děti s problematickou péčí vykázaly vyšší úrovně příznaků. Mezi ně patřily bolesti žaludku, zácpa, zvracení a nevolnost.

Ze vzorku adoptovaných dětí pak výzkumníci vybrali osm účastníků ve věku od 7 do 13 let ze skupiny vystavené strádání. A dalších osm, kteří patřili do skupiny vychovávané svými biologickými rodiči. Tottenham a Callaghan shromáždili behaviorální informace, vzorky stolice a mozkové skeny všech dětí. K identifikaci mikrobů přítomných ve vzorcích stolice použili genové sekvencování. Vyšetřili množství a různorodost bakterií ve fekální hmotě každého z účastníků.

Střevní mikroflóra strádajících dětí ovlivnila vývoj emocí

Děti s problematickou péčí v raném věku měly výrazně jinou střevní mikroflóru, než děti vyrůstající od narození u biologických pečovatelů. Mozkové skeny všech dětí také ukázaly, že vzorce mozkové aktivity korelovaly s určitými bakteriemi. Například děti vychovávané rodiči měly zvýšenou různorodost střevní mikroflóry. Což se pojí s prefrontálním kortexem, oblastí mozku, která pomáhá usměrňovat emoce.

“Na nějaké závěry je ještě příliš brzy. Ale naše studie naznačuje, že změny střevní mikroflóry v důsledku strádání mají vliv na mozkové funkce včetně rozdílů v oblastech mozku spojených se zpracováním emocí,” říká Tottenham, expertka na emocionální vývoj.

Je zapotřebí dalšího výzkumu. Avšak Tottenham a Callaghan věří, že jejich studie pomůže v literatuře zaplnit důležitou mezeru.

Jak střeva léčit?

“Studie na zvířatech nám říkají, že dietní zásahy a probiotika mohou střevní mikroflóru manipulovat a zmírnit účinky strádání na centrální nervový systém. Obzvláště během prvních let života, kdy jsou vyvíjející se mozek i mikroflóra ještě pružnější,” říká Callaghan. “Je možné, že tento typ výzkumu nám pomůže přijít na to, zda, jak a kdy je možné takto zasáhnout u lidí.

Callaghan a Tottenham aktuálně pracují na větší studii se 60 dětmi v New Yorku. Zjišťují, zda se jejich zjištění potvrdí. Výsledky očekávají ještě tento rok.

Studie byla publikována online v časopise Development and Psychopathology 28. března 2019. (zdroj: technologynetworks.com)