- Terapie přiměje imunitní systém myslet si, že rakovina je virus
- Jakmile zjistí, že tělo je napadeno „virem“, podnikne tělo ofenzívu proti nemoci
- Testováno na třech pacientech s melanomem – nejagresivnější formou rakoviny kůže
- Ve všech případech byla zaznamenána imunitní odezva proti rakovině
Přesvědčit imunitní systém, že rakovina je útočící virus – tento postup by mohl dovést vědce ke svatému grálu univerzální vakcíny proti rakovině, naznačují výzkumníci.
Výzkumníci již učinili první krok směrem k revoluční nové terapii, když ji otestovali na třech pacientech s melanomem, nejagresivnější formou rakoviny kůže.
Ve všech případech byla zaznamenána silná imunitní odezva vůči rakovině, ačkoliv rané fáze zkoušek ještě nebyly navrženy k měření efektivity této léčby.
Postup spočívá v tom, že se vezmou genetické instrukce pro specifický rakovinný protein zakódované v molekule RNA a ty se pak použijí k povzbuzení imunitního systému.
RNA spouští druh imunitní odezvy, jejímž obvyklým úkolem je likvidace virů – jenomže tentokrát cílí na rakovinné buňky.
Němečtí výzkumníci hovoří o možnosti vyvinout vakcínu ušitou na míru jakémukoliv druhu rakoviny, nebo dokonce novým verzím nemoci, které se rozvinou při jejím postupu u stejného pacienta.
Vědci vedení profesorem Ugurem Sahinem z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči v Německu shrnují: „Pomocí RNA lze kódovat doslova jakýkoliv rakovinný antigen (protein).“
„To znamená, že imunoterapie nanočásticemi RNA, kterou zde uvádíme, může být považována za novou univerzálně použitelnou třídu vakcíny rakovinné imunoterapie.“
RNA je molekulární sestřenice DNA a používá se k přenosu instrukcí genetického kódu do mechanismu vytváření proteinů v buňkách.
K vytvoření své vakcíny použili vědci umělé nanočástice „buněk“, složené z z RNA obklopené silnou lipidovou membránou.
Při pokusech na myších i lidských pacientech použili různé sekvence RNA reprezentující spektrum různých rakovinných proteinů.
Po vpravení do krevního řečiště nanočástice RNA lipoplexu aktivují imunitní systém sleziny a dendritických buněk v lymfatických uzlinách.
Dendritické buňky „označkují“ cílové proteiny pro T-lymfocyty imunitního systému a pomohou jim tak rozpoznat cokoliv, co obsahuje stejné molekuly a zaútočit na to.
U pacientů s melanomem byla zaznamenána silná protirakovinná odezva imunitního systému, při níž sehrály svou úlohu jednak pomocné T-lymfocyty produkující antitělíska a jednak „zabijácké“ T-lymfocyty aktivně potírající útočníka.
Protirakovinné vakcíny jsou velmi slibné, ale jejich vývoj je z mnoha důvodů složitý.
Jednou z překážek je skutečnost, že imunitní systém je navržen tak, aby se vyhnul nechtěným ztrátám v organismu kdykoliv je to možné.
Rakovinné buňky se často příliš podobají těm normálním, a proto je imunitní systém přehlíží nebo jsou napadány jen zřídka.
Mnoho druhů rakoviny, které se vyvíjely společně s imunitním systémem, si také vytvořilo způsoby, jak se před ním ochránit.
Nové imunoterapeutické léky, které by měly být brzy dostupné pacientům, jsou navrženy tak, aby sundaly nohu z brzdy imunitního systému, takže rakovina nebude moci uniknout. Mohou však způsobovat nechtěné vedlejší účinky.
V komentáři k novému výzkumu v časopise Nature píšou odborníci na rakovinu, profesorka Jolanda de Vries a profesor Carl Figdor z Radoud University v Holandsku: „Tato platforma nanomedicíny může poskytnout silné oživení na poli vakcín a výsledky budoucích klinických studií se budou těšit velkému zájmu.“
Profesor Alan Melcher z Institutu výzkumu rakoviny říká: „Ačkoliv je tento výzkum velmi zajímavý, k důkazu o prospěšnosti pacientům má stále ještě daleko.“
zdroj: www.dailymail.co.uk
překlad: Honzoid
Buďte první kdo přidá komentář