Adam Bear a David Rand přišli se studií, ve které účastníci hráli hry, které ve výsledku měly pouze dvě možnosti – být užitečný, nebo sobecký. Odměna se lišila v závislosti na hře; v některých se vyplatilo spolupracovat a v dalších upřednostnit své zájmy nad zájmy ostatních. Studie je založena na modelu, který „zahrnuje myšlenku evoluční teorie her o spolupráci a behaviorální ekonomie intuice a uvažování“. Laicky řečeno studie zkoumala, jak se u lidí vyvinula schopnost používat intuici při práci s lidmi… nebo naopak.
Ukázalo se, že sobecké (čti: kreténské) chování závisí na lidech, kteří vás obklopují, více než na čemkoliv jiném, čímž se patrně přiklání na stranu „přirozenosti“ v klasickém sporu přirozenost versus výchova. To znamená, že lidé pocházející z „podporujícího a přátelského prostředí se intuitivně naučili spolupracovat“, i když se jedná o cizince, a dokonce i když nepředpokládají, že by byli odměněni. To proto, že oni sami sklízeli výhody štědrosti.
To rovněž znamená, že spolupracující/milí lidé uvažují, zda je spolupráce skutečně nejlepší cestou.
Naopak lidé, kteří jsou běžně „obklopeni kretény (…) se intuitivně naučí být sobečtí – a také nad tím neuvažovat“. Tento typ lidí opakovaně jedná sobecky i v případech, kdy by spolupráce byla v jejich nejlepším zájmu – pouze proto, že se nad tím nepozastaví a nezváží jinou možnost. Prostě tak jednají.
Studie nakonec ukazuje, že kreténi mají vyšší míru přežití než my ostatní, protože jsou sobečtí… nebo alespoň ví, kdy se tak mají chovat. Takže v případě, že nastane konec světa, nějaký virus nakazí celou populaci a vše půjde do háje, starejte se v první řadě sami o sebe.
zdrojový článek: www.the-open-mind.com
zdroje: www.phys.org
překlad: Siw
Buďte první kdo přidá komentář