Telegonie: První partner ženy je otcem všech jejích dětí

Základní pilíře dosud vědecky nepotvrzené telegonie překvapivě odpovídají výsledkům vědecké studie, podle níž samotný pohlavní styk může způsobit, že žena bude do konce života nosit mužské geny a DNA ve své krvi a orgánech.

Telegonie nejen jako filozofie morálky

Poslední dobou se spolu s propagací ženské věrnosti a panenství stává fenomén telegonie velmi populární. Jistě je celkem v pořádku, když se o telegonii mluví jako o filozofii morálky. Z jistého důvodu však o ní lidé mluví také v souvislosti právě s genetikou.

Myšlenka telegonie si získala popularitu mezi zastánci segregace černochů a bělochů a obzvláště oblíbená byla údajně mezi kruhy napojenými na Ku-Klux-Klan. 

Jedním ze zarytých zastánců telegonie, kandidát historických věd Valerij Bočkarev říká, že pokud měla žena ještě před početím prvního potomka mnoho sexuálních spojení s různými muži, pak má naprosto znečištěný chromozomální řetězec. A ve chvíli, kdy otěhotní se svým mužem a porodí dítě, je velmi nepravděpodobné, že toto dítě bude z genetického hlediska čistě dítětem jejího manžela.

Podle něj má panenství nejen morální, ale také genetický význam. Dodává, že panna má čisté geny a proto chování a morálku dívky vždy hlídá starší žena v rodině.

Velká sovětská encyklopedie popisuje telegonii jako “předpokládaný vliv typických charakteristik muže, který kopuloval se ženou, na její budoucí potomky, jež bude tato žena mít s jinými muži”. Fenomén telegonie má počátek v první čtvrtině 19. století. Na konci 19. století provádělo mnoho vědců spolehlivé vědecké experimenty, které však existenci tohoto fenoménu neprokázaly.

Telegonie vs. věrnost ženy

Definice může mnohé šokovat. Má telegonie skutečně spojitost s věrností ženy? Předpokládejme, že veškeré dřívější sexuální kontakty mají vliv na všechny budoucí. Mějme při tom na paměti, že telegonie není věda, nýbrž biologická zákonitost.

Hypotéza o tom, že telegonie skutečně existuje, byla poprvé vyřčena na konci 19. století. Tou dobou tvrdila, že výsledek předchozího těhotenství je určující pro všechny následující. To vskutku zní jako vědecká hypotéza.

Francouzský biolog a filozof Felix Le Dantec ve své práci “Individuální evoluce, dědičnost a neodarwinisté” (1899) zmiňuje několik faktů svědčících pro telegonii. Důkazy však byly i ve své době dosti pseudovědecké. Autor předkládá dva příklady u zvířat a jeden u lidí.

Le Dantec napsal, že jistý farmář mu vyprávěl, jak jeho prasnice kopulovala s vepřem a jejich selata naprosto kopírovala otcovo zbarvení srsti. Avšak když stejná prasnice kopulovala s jiným vepřem, některá selata z druhého vrhu stále kopírovala zbarvení vepře, s nímž prasnice kopulovala dříve.

Píše také o Lordu Mortonovi, který poprvé zkřížil klisnu se zebrou a vyšlechtil tak křížence zebry a koně. Pak nechal pářit stejnou klisnu s hřebcem a narozené hříbě mělo pruhy podobné těm zebřím.

Le Dantecův příklad telegonie u lidí zní poněkud neuvěřitelně. Píše: “Spencer říká, že se od profesora Flinta dozvěděl, že jeden americký výzkum ukázal, že bílá žena, která dříve měla pohlavní styk s černochem, bude mít v budoucnu děti, které trochu připomínají Afroameričany, přestože si vezme bělocha, jenž bude jejím jediným sexuálním partnerem.”

Vědci telegonii nepotvrdili

K ověření hypotézy museli vědci přistoupit k experimentům. Křížili koně se zebrami. Pak tyto koně nechali pářit s jinými koňmi a studovali zvláštnosti jejich potomků. Pokoušeli se prokázat telegonii také křížením králíků, morčat, myší a much. Nepodařilo se jim však zaznamenat nic, co by připomínalo telegonii. Vzhledem k tomu, že se jim nepodařilo docílit experimentálního potvrzení hypotézy, ta byla označena jako kvazibiologická a v biologické komunitě ji od té doby už nikdo nezmínil.

Pojem “telegonie” tak nikdo nepoužil až do konce 20. století.

Znovu se objevil až mezi ruskými ortodoxními kruhy na konci 20. století v knize “Panenství a telegonie. Ortodoxní církev a moderní věda genetických inverzí” z roku 2004. 

Tato kniha zachází ještě dále než předchozí publikace na téma telegonie. Nejprve se tvrdilo, že dřívější kopulace budou mít vliv na ty následné. Avšak autoři nové knihy si stojí za tím, že pouze první sexuální partner ženy bude mít obrovský vliv na všechny děti, které tato žena může mít s jinými muži.

Kniha říká, že muž, který odpaní ženu, se stává jistým druhem genetického otce jejích dalších dětí. Z biologického úhlu pohledu to naprosto nedává smysl. Kniha existenci telegonie dokládá Le Dantecovými příklady, které však hodně zveličuje a překrucuje.

Aby vystrašila své čtenáře, vypráví kniha o ženě, která v souladu s telegonií porodila černouška (a tvrdí, že tato žena měla dříve sexuální kontakt s černochem a tím ovlivnila své budoucí potomstvo). Popravdě je tato kniha o telegonii souborem děsivých a neuvěřitelných příběhů vymyšlených samotnými autory proto, aby byly ženy zdrženlivé při navazování sexuálních kontaktů.

Je velmi pravděpodobné, že ortodoxní církev přišla s myšlenkou využití telegonie, aby zajistila dodržování jednoho z desatera přikázání, konkrétně toho o cizoložství. (zdroj: pravdareport.com)