Zdravé nervy vyžadují rovněž zdravé nohy

Skýtá lékařům nová vodítka k vysvětlení toho, proč se stav pacientů s onemocněním motorických neuronů, roztroušenou sklerózou, spinální muskulární atrofií a dalšími neurologickými chorobami často tak rychle zhorší poté, co dojde k omezení jejich pohybu. Původně zdravé nervy se stávají nemocnými.

„Naše studie potvrzuje předpoklad, že lidé, kteří nemohou vykonávat zátěžové cviky – jako například pacienti, kteří jsou připoutaní na lůžko, také však astronauté na delších vesmírných misích – nejen, že ztrácejí svalovou hmotu, ale zároveň u nich dochází ke změně tělních chemických procesů na buněčné úrovni. Neblahý dopad to má dokonce i na jejich nervový systém,“ říká Dr. Rafaella Adami z Milánské univerzity v Itálii.

Ve studii vědci myším znemožnili pohyb zadních končetin po dobu 28 dní, přičemž pohyb předních končetin zůstal zachován. Myši nadále normálně jedly a pečovaly o sebe, aniž by vykazovaly zámky stresu.

Na konci pokusu vědci prozkoumali oblast mozku zvanou subventrikulární zóna, která je u mnoha savců zodpovědná za údržbu zdraví nervových buněk. Zároveň je to oblast, kde kmenové nervové buňky vytvářejí nové neurony.

Omezení pohybu poškozuje zdravé nervy

Omezení fyzické aktivity snížilo počet kmenových nervových buněk o 70 procent v porovnání s kontrolní skupinou myší, jimž byl umožněn běžný pohyb. Navíc jak samotné neurony, tak oligodendrocyty – specializované buňky podporující a izolující nervové buňky – v podmínkách významné redukce pohybu zcela nevyzrály.

Výzkum prokazuje, že používání nohou – obzvláště při zátěžovém cvičení – posílá do mozku signály, které jsou nezbytné pro tvorbu zdravých nervových buněk klíčových pro mozek a zdravé nervy obecně. Pokud tělu znemožníme vykonávat pohyb, je pro něj těžké vytvářet nové nervové buňky, jedny z nejpodstatnějších stavebních bloků, jež nám umožňují vyrovnávat se se stresem a přizpůsobovat se životním výzvám.

„Není náhodou, že jsme stvořeni k aktivitě: chůze, běh, podřep do sedu, užívání svalů nohou ke zvedání věcí,“ říká Adami. „Zdravé nervy nejsou jednosměrnou ulicí, po které se prohánějí mozkové signály přikazující svalům „zvedni“, „běž“ a podobně.“

Ještě větší vhled však výzkumníci získali analýzou jednotlivých buněk. Přišli na to, že omezení pohybu snižuje množství kyslíku v těle, což vytváří anaerobní prostředí a pozměňuje metabolismus. Omezení cvičení má nejspíš vliv na dva geny. Jeden z nich – CDK5Rap1 – je velmi důležitý pro zdraví mitochondrií – buněčných elektráren uvolňujících tělem využitelnou energii. To představuje další koloběh zpětné vazby.

Absence pohybu degeneruje mozek

Tyto výsledky vrhají světlo na několik důležitých zdravotních otázek, počínaje obavami o kardiovaskulární dopady v důsledku sedavého způsobu života až po nový náhled na devastující onemocnění.

Jako jsou mimo jiné spinální muskulární atrofie, roztroušená skleróza a onemocnění motorických neuronů.

„Zajímal jsem se o nervová onemocnění od roku 2004,“ říká spoluautor studie Dr. Daniele Bottai.

„Otázka, kterou jsem si položil zněla: dochází k následkům těchto nemocí výhradně v důsledku lézí utvářejících se na míše v případě úrazů míchy a genetických mutací v případě spinální muskulární atrofie. Nebo je kritickým faktorem zhoršujícím tyto nemoci omezená možnost pohybu?“

Tento výzkum ukazuje zásadní roli pohybu a předesílá celou škálu potenciálních důsledků. Například mise vysílající astronauty do vesmíru na dlouhé měsíce či dokonce roky by měly vzít v potaz, že gravitace a zátěžová cvičení hrají důležitou roli v zachování lidského zdraví, upozorňují výzkumníci.

„Dalo by se říci, že naše zdraví je zakotveno na Zemi způsobem, kterému teprve začínáme rozumět,“ shrnuje Bottai. (zdroj: technologynetworks.com)