
Bezlepková dieta se nasazuje při autoimunitním onemocnění jménem celiakie. Při celiakii reaguje střevní sliznice na komplexní bílkovinu jménem lepek. Tato reakce je však nepřiměřená a dojde k vytvoření zánětu, poškození střevní sliznice a následné poruše vstřebávání živin do těla. Do těla se pak mohou dostat další nedostatečně zpracované částice, které pak mohou způsobit další komplikace.
Léčba tohoto onemocnění spočívá v tom, že se nasadí bezlepková dieta. Ze stravy se vyloučí obiloviny, které přirozeně lepek obsahují, a to především pšenice, žito, ječmen a oves. Jako náhradu za obiloviny pak celiaci konzumují:
- rýži, brambory, kukuřici
- luštěniny, pohanku, jáhly (loupané proso)
- quinou, amarant, maniok, a jiné
Na bezlepkové dietě si musíte hlídat dostatečný příjem vitamínů skupiny B
Pokud celiakem nejste a bezlepková dieta vás láká, tak se ale na ni pořádně připravte. S vyčleněním obilnin, které přirozeně lepek obsahují, si totiž ze stravy vyloučíte i další pro tělo důležité látky jako je například vláknina či vitamíny skupiny B.
Proto je vhodné složení bezlepkového jídelníčku konzultovat s odborníkem přes stravu. Jinak se totiž může stát, že váš jídelníček bude výživově nedostatečný a vaše tělo bude postupně strádat.
Vyčleněním obilovin z jídelníčku se normálnímu obyčejnému konzumentovi často výběr potravin i hodně zúží. Což může vést k nízké pestrosti jídelníčku a tím opět k hrozícímu deficitu určitých látek v těle. Přitom pokud celiakií netrpíme, tak není důvod se obilovin zcela zříci. Stačí se pouze naučit si obiloviny správně připravit.
Je to z důvodu, že lepek je jedna z nejvíce těžce stravitelných bílkovin. Proto je nutné ji nechat předem natrávit. Nechat trávení této těžké bílkoviny pouze na tělu už je sám o sobě hazard se zdravím. Člověk totiž nemá na tento úkon dostatečnou orgánovou výbavu. Namáčení předem a kvašení jsou způsoby, díky kterým si obilniny nemusíme z jídelníčku zcela vyčleňovat.
Je ale taky důležité nemít pouze pečivo jako jediný zdroj obilnin. Lidé denně sní spoustu pečiva, a když se rozhodnou ho ze stravy vyčlenit, tak najednou neví, co jíst. Rozhodně není ale zdravější konzumovat bezlepkové potraviny, které byly průmyslově zpracované. Tím, že je na obalu potraviny napsáno bez lepku neznamená, že je i přesto pro tělo přínosná.
Konzumovat obilniny v podobě předem namočených a fermentovaných kaší, jako naklíčená zrna nebo jako kvalitně zpracované přílohy, je cestou, jak nevyčlenit lepek zcela ze svého života.
Bezlepková dieta umožňuje rozšířit si obzory
Bezlepková dieta může být přínosem pro všechny v tom, že nám může rozšířit obzory. Lidé dnes totiž konzumují velice omezené množství rostlin. Často se totiž ve stravě lidí opakují stále stejné plodiny a většinou se jedná právě o obiloviny obsahující lepek. Už z tohoto hlediska dnes lidé konzumují velké množství špatně zpracovaného lepku a zvyšují si tak množství případných alergií.
Dnešní obilniny jsou rizikové v tom, že jsou příliš přešlechtěné. Především se jedná o moderní odrůdy pšenice. Je to z důvodu, aby byly odolnější vůči škůdcům, nepřízním počasí, a tak se zvýšila jejich sklizeň. Dále se šlechtí, aby se zlepšily i jejich vlastnosti pro pečení. Těmito modifikacemi se však zvyšuje i jejich přirozený obsah lepku.
Ve spojení s pak nedostatečnou přípravou a častou konzumací je otázkou času, kdy začne tělo na zvýšenou přítomnost lepku reagovat. To lze ale vyřešit konzumací původních obilnin jako je pšenice jednozrnka a dvouzrnka, které jsou celkově stravitelnější a výživnější. Dále to je druh pšenice jménem špalda, která si zachovává i dobré vlastnosti pro pečení. Navíc ji odborníci doporučují při potížích s trávením. Anebo zařadit do jídelníčku bezlepkovou pseudoobilninu jménem Quinoa.
Bezlepková dieta tedy není u zdravých jedinců nutná. Odlehčit trávicímu systému můžeme pouhým omezením lepku ve stravě a konzumací adekvátně zpracovaných obilovin. Tělo už jen tímto získá možnost se očistit a zacelit to, co nefunguje správně. Tělo má skvělou regenerační schopnost, stačí mu dát jen příležitost.
Buďte první kdo přidá komentář