Kolik sníst syrové stravy a kvašených potravin

Na něco syrového máme většinou chuť každý den. K doplnění potřebných látek by mohlo stačit množství velikosti asi polévkové lžíce. Na jaře, kdy si náš organismus žádá oživení něčím čerstvým, bude naše potřeba pravděpodobně mnohem větší než v zimě, kdy je chladno a ochlazení syrovými potravinami není žádoucí.

Přednostně užíváme čerstvou zeleninu ze svého vlastního okolí, v době její přirozené vegetace. Může být například hlávkový nebo ledový salát, kadeřavá petržel, pažitka, ředkvičky, kedluben. V létě můžeme užívat více čerstvého ovoce. Jíme je nejlépe samostatně mezi jídly.

V zimě více užíváme kvašenou zeleninu, například kysané zelí nebo okurky. Ze zeleniny všech druhů si můžeme sami připravit kvašením různá pickles. Předpisy nalezneme v makrobiotických kuchařkách.

Dobrým zdrojem enzymů mohou být všechny kvašené potraviny. Zvláště ceněná je sójová pasta miso. Je to dlouhodobě fermentovaná pasta ze sójových bobů s přídavkem některého druhu obilí. Nejčastěji se používá k přípravě polévky.

Miso polévku můžeme používat každý den, podobně jako to dělají v Japonsku, odkud tato potraviny pochází. Říká se, že svým obsahem enzymů usnadňuje trávení obilovin, obsahem bakterií mléčného kvašení, vitaminů a minerálních látek posiluje imunitu. Občas používáme také kvalitní sójové omáčky, jako například Shoyu nebo Tamari.

Vedle misa jsou další pozoruhodnou potravinou z Japonska slané kvašené švestky umeboši. Obsahují mnoho enzymů a minerálních látek, napomáhají trávení a alkalizují. Mají antibiotické a antiseptické vlastnosti, podporují vylučování jedů z těla. Jsou poměrně drahé, potřebujeme jich ale jen malé množství.

Do salátu můžeme přidat čerstvý, tepelně neupravený tvaroh, sýr nebo jogurt s obsahem živých bakterií. Stačí polévková lžíce jako zálivka.

Syrové potraviny je třeba dobře rozžvýkat. Tepelně nezpracovaná vláknina je obtížně stravitelná, a nebude-li dostatečně rozmělněná, mohly by v organismu kvasit. Z tohoto důvodu se také nedoporučuje jíst větší množství syrových potravin pozdě odpoledne nebo večer.

Můžeme využít i kvašené nápoje. Například pivo dokáže po jídle podpořit trávení. Stačí asi čtvrt nebo půl sklenky. Dokážeme-li udržet jeho konzumaci v takovémto množství, můžeme jej užívat po jídle pravidelně.

z knihy Strava a vědomí od Tomáše Štanzela, vydané nakladatelstvím DharmaGaia v roce 2010

Tomáš ŠTANZEL (1956) vystudoval chemii na Vysoké škole chemicko-technologické a fotografii na Filmové a televizní fakultě akademie múzických umění. Stravou, jakožto podpůrným prostředkem k dosažení tělesného i duševního zdraví se zabývá přes čtvrtstoletí. Publikoval na toto téma řadu článků s cílem poukázat na důležitost každodenní volby stravy a současně zpřístupnit problematiku běžným laikům.