
Přechodný stav organismu
Jsou období, kdy nám některá potravina, kterou máme jinak rádi, nechutná. Například vznikne-li v našem těle nějaký zánět, může se stát, že syrová jablka, která máme jinak v oblibě, nám náhle přestanou chutnat. Naše chut‘ tak signalizuje, že v této chvíli by byl přínos obvykle prospěšného jídla menší než zatížení, které by způsobilo.
Příprava a kombinace jídla
Jídlo, které obsahuje vhodné potraviny, může být připravené nevhodným způsobem. Tak například rajčata, která máme samotná jinak rádi, nám nemusí vůbec chutnat vařená, kombinovaná s obilovinou, například v pizze. Vařená rajčata jsou kyselá a jako taková se společně s obilovinami tráví hůře. Podobně syrové kysané zelí nebo jablko s obilovinami. Přestože jinak nám mohou tyto potraviny prospívat, za těchto okolností dává tělo najevo, že je lepší je vůbec nejíst.
Čas jídla
Každá potravina vyžaduje svůj čas. Ráno nemáme třeba vůbec chut‘ na vařená vejce, zatímco k obědu mohou být pro nás přímo pochoutkou. Potřeba našeho těla se mění hodinu od hodiny.
Dostatečně strávené předchozí jídlo
Chutí k jídlu dává tělo najevo, že je připraveno potravu přijmout a strávit. Není-li předchozí jídlo ještě dostatečně zpracováno, chut‘ k jídlu není dobrá a jídlo přijaté v té chvíli je tráveno hůře.
Tělesný a emocionální stav
Jsme-li unaveni nebo rozrušeni, tělo odmítá příjem potravy a k jídlu nemáme vůbec chut‘. Nervový systém nenastavil tělo na trávicí funkce a v té chvíli by mohlo ležet dlouho a těžce v žaludku.
Větší konzumace nevyvážených potravin
Nemáme-li chut‘ například na syrové ovoce nebo zeleninu, což jsou uvolňující potraviny, může to být z důvodu nadměrné konzumace jiných uvolňujících potravin – například sladkostí, mléka, piva, alkoholu. Tělo již prostě nežádá další uvolnění. K obnovení zdravé rovnováhy chutí je dobré jíst všechny nevyvážené potraviny jen v nutné míře.
Nechut‘ vyvolaná podvědomím
Nechut‘ k určitému jídlu nemusí mít příčinu jenom ve fyziologickém stavu organismu. Kdysi jsme třeba jedli jídlo, které se kuchaři nepovedlo, a získali jsme k němu nedůvěru. Nebo jsme mohli pít kozí mléko s nepřijemnou pachutí a můžeme se mu pak nadále vyhýbat v domnění, že tak chutná každé kozí mléko. Pokud nás v dětství nutili jíst mnoho zeleniny zbavené své chuti dlouhým vařením v polévce, mohlo to v nás na dlouhou dobu vyvolat nechut‘ k veškeré zelenině, i chutné a výtečně připravené. Také se může stát, že určité jídlo v podvědomí spojené s nějakou nepříjemnou údálostí. Se svou dívkou jsme se mohli rozejít právě ve chvíli, kdy jsme jedli okurkový salát. Proto je dobré své chuti občas prověřovat a snažit se je vnímat pokaždé nově.
z knihy Strava a vědomí od Tomáše Štanzela, vydané nakladatelstvím DharmaGaia v roce 2010
Tomáš ŠTANZEL (1956) vystudoval chemii na Vysoké škole chemicko-technologické a fotografii na Filmové a televizní fakultě akademie múzických umění. Stravou, jakožto podpůrným prostředkem k dosažení tělesného i duševního zdraví se zabývá přes čtvrtstoletí. Publikoval na toto téma řadu článků s cílem poukázat na důležitost každodenní volby stravy a současně zpřístupnit problematiku běžným laikům.
Buďte první kdo přidá komentář