Obilí nám může prospívat, ale také škodit

Obilí a hlavně přístup k jeho konzumaci je to, nad čím je potřeba se zamyslet. Konzumace celých zrn je přínosná. Jedná se o celistvou potravinu, která plní v těle více funkcí.  Ne jenom funkci sytící.

Aby ale tato zrna byla opravdu přínosná, tak je potřeba je umět správně připravit. Zapomeňme tedy na konzumaci ve stylu rychle nakynutých chlebů a dokřupava orestovaného ovsa s ovocem a ořechy.

Jak tedy obilí konzumovat

Obilí a další suché plody jako jsou například ořechy, semena a luštěniny je potřeba namáčet a fermentovat. Tohle není novodobý výmysl. Jedná se o tradiční přípravu obilovin, která se táhne napříč celým světem. S moderní a zrychlenou dobou se však tento postup přípravy z velké části z našich kuchyní vytěsnil.

Namáčení umožňuje enzymům a laktobacilům odbourat a neutralizovat tzv.  kyselinu fytovou.  A také znatelně zlepší  výživný přínos obilí.

Co je to kyselina fytová a proč ji neutralizovat

Kyselina fytová je organická kyselina.  Neošetřená kyselina fytová se může ve střevním traktu vázat s vápníkem a dalšími důležitými minerály a bránit tak jejich vstřebání. Proto strava bohatá na nefermentovaná celá zrna může vést k vážnému nedostatku minerálů a ke kostní ztrátě.

Navíc obilí a další suché plody, semínka jsou přirozeně chráněna tak, aby vydržela uskladněná, nezplesnivěla a nezačala klíčit.  Obsahují takzvané zpomalovače enzymů. Všechny látky, které takto obilí chrání, je tedy potřeba odstranit či zneutralizovat.

Namáčením se navíc povzbudí produkce řady přínosných enzymů. U obilí se tedy zvýší jeho stravitelnost a množství mnoha vitamínů, především vitamínu B.

Nejde jen o zpomalovače enzymů, ale i lepek

Obilí s vysokým obsahem lepku jako je pšenice, klade velkou zátěž na celý trávicí mechanismus. Pokud se mechanismus naruší vlekou konzumací obilí, tak důsledky se mohou projevit formou alergie, celiakie, chronickou poruchou trávení a přemnožením kvasinky candida.

Namáčením se lepek částečně rozštěpí a tím je rychleji připraven pro vstřebání. Člověk má totiž jen jeden žaludek a mnohem kratší střeva na rozdíl od býložravců. Taková kráva má navíc celý den na to, aby přežvykovala a díky více trávicím orgánům má i potrava čas se dostatečně zpracovat a vstřebat.

Pokud tedy bude člověk konzumovat obilí jako je oves, žito, ječmen a pšenice, tak je pro zachování vlastního zdraví víc než vhodné toto obilí předem namočit a nechat minimálně 24 hodin fermentovat. Obilí se tedy namočí do teplé kyselé vody. Kyselosti docílíme přidáním citrónové šťávy či nepasterizovaného jablečného octa.

Pšenice špalda je stravitelnější než moderní hybridní odrůdy pšenice a při pečení s ní můžeme docílit krásných a srovnatelných výsledků jako s klasickou pšenicí.

Pohanka, celozrnná rýže a proso díky tomu, že neobsahují lepek jsou snadněji stravitelné. Není tedy nezbytně nutné je předem namáčet tak dlouho. Stačí cca 4-7 hodin. Zrna se očistí a doba vaření se tím může taktéž zkrátit. Quinoa sice patří mezi semínka, ale i ona by se měla předem namáčet .

Předem namočené obilí lze pak snadno použít k zahuštění omáček či polévek, lze z něj uvařit kvalitní a lehce stravitelnou kaši nebo lze z něj upéct křupavý kváskový chleba.

Nezapomeňte ale na pestrost. Obiloviny střídejte a nepostavte na nich všechen svůj jídelníček, i když si je připravíte korektním způsobem. Všeho s mírou je vždy na místě.