Raw či neraw? Ideální stav je max půl na půl

Celý den se neustále zaobírají jídlem, co a jak budou připravovat. A pokud se s nimi dostanete do křížku, když nejste jako oni, dostanete facku zavánějící sektářstvím. Tím nechci naznačovat, že raw je úplně špatně, naopak, naše strava by se měla obecně sestávat z velké části ze syrové stravy. Ale v našich zeměpisných šířkách, kde se střídají roční období, to zkrátka nejde zcela dodržovat dlouhodobě.

Odborník zdvihá prst

„Nenechte se zmást stravovacími systémy, založenými na syrové stravě, pocházejí z oblastí, kde je hodně teplo,“ varuje uznávaný odborník na stravování Tomáš Štanzel ve své dnes již proslulé knize Strava a vědomí.

S tímto argumentem ovšem u militantních vyznavačů raw stravy rozhodně nepochodíte. Ukamenují vás. A s další připomínkou, že dlouhodobé raw stravování narušuje tok energií v těle, zejména pak slezinu, obzvláště v zimě (viz tradiční čínská medicína) vás rovnou budou chtít vymazat z povrchu zemského. Takové věci se přece neříkají.

Přiznám se, dva roky jsme byli s přítelkyní 100% raw, včetně rezolutních postojů jako dnes raweři. Ale nestěžujeme si, raw strava nás dokonale vyčistila. Doporučujeme všem aspoň na měsíc jednou za rok. Nicméně jsme byli nuceni tento styl stravování opustit, respektive snížit na maximálně 50 procent. Proč? Byla nám zima. Dokonce i v létě.

Raw dogma

Raw idea je postavena na myšlence, že tepelnými úpravami nad 42 stupňů Celsia se ničí veškeré trávicí enzymy, které si pak tělo musí brát z vlastních omezených zásob. To je jedna část pravdy. Bohužel druhá část pravdy spočívá v tom, že sice některé enzymy zničíte, na druhou stranu zase do stravy tepelnými úpravami přidáváte jinou energii, která v ní původně nebyla. Tudíž ji obohacujete, byť jiným způsobem. Pokud to jíte teplé, samozřejmě.

A posledním argumentem proti celoroční raw stravě je již výše zmíněný Štanzelův fakt, že pochází z oblastí, kde je rovněž celoročně hodně teplo. A tedy i ovoce a zeleninu je tam možné dostat po celý rok čerstvé.

U nás? Taky čerstvé, z marketu. Některé si to daly dokonce do svých hesel, komedianti jedni. Ale jistě, čerstvé – z mrazáku anebo z plynové komory. Je libo třeba banán? Ale ano, dám si ho, mám ho rád.

Ještě že máme sušičku a mrazák

Samozřejmě můžete sušit na zimu placky, třeba z lněného semínka o sto šest, jenže to také už není sto pro čerstvé, byť sušením do 42 stupňů enzymy nezničíte. Ano dobře, ještě můžete potraviny zamrazit a tím je taky téměř nezničit.

Jako třeba my. Měli jsme doma v mrazáku vlastnoručně nasbírané borůvky a ostružiny. Šetřili jsme si je celou zimu, abychom se mohli v nutričně chudém předjaří po ránu vyživovat chutnými, na fialovou barvu bohatými koktejly. A přidávali do nich Acai a Camu Camu, protože naše místní ovoce tolik jako to jihoamerické flavonoidů příliš nepobralo.

Byla z toho antioxidační bomba. A ta skutečně stojí za to. Po ránu určitě.

Závěr? V létě doporučujeme přidat raw, v jiných obdobích notně ubrat. Opravdu stačí málo. Jako nestor české zdravé výživy Rajko Doleček. Salátový maniak (po každém jídle) ještě v devadesáti letech ordinoval v ostravské fakultní nemocnici. 100% raw určitě nebyl. Ale věděl, že nezanedbatelný podíl syrové stravy je pro člověka nesmírně důležitý. Poznal to sám na sobě.

amber